Čím je způsobena obrovská rozmanitost povrchu Pluta, hluboké kaňony na Charonu či jasný povrch menších měsíců Hydry a Nix? NASA nedávno zveřejnila první souhrnnou publikaci o Plutu a jeho systému na základě dat z červencového průletu New Horizons. Sice jde zatím o vyhodnocení teprve zlomku celkových dat, ale i tak nám napovídá více o tomto záhadném systému. 

Hvězda s katalogovým názvem KIC 8462852 v uplynulých dnech prolétla světovými médii jako těleso, u kterého by se teoreticky mohla nacházet uměle postavená megastruktura. Co některé odborníky k této hypotéze vedlo, jak ji plánují testovat a jaké další možnosti mohou existující pozorování vysvětlit?

Za devět dní se astronaut Scott Kelly stane americkým rekordmanem v délce pobytu ve vesmíru (světový rekord drží Rus Valerij Poljakov s 437.7 dnem). K velkému milníku už Kellymu pogratuloval i americký prezident Barack Obama a dokonce osobně – zavolal mu na ISS. 

Na kazašském území v sobotu přistál návratový modul vesmírné lodě Sojuz, který přivezl zpátky na Zem trojici kosmonautů včetně Andrease Mogensena, vůbec prvního Dána v kosmu, a ruského rekordmana, který strávil na oběžné dráze vůbec nejvíc času ze všech lidí. Gennadij Padalka má na svém kontě celkem 879 dní ve vesmíru, jako jediný na světě. Nikdo jiný tak dlouho v kosmu nepobýval.  

Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většina myslitelů hledala a hledá jeho kořeny na Zemi. V průběhu historie se ale opakovaně vynořuje i myšlenka, že na naší planetu přišel odjinud. S podobnými názory bychom se mohli setkat už ve starověkém Řecku, přičemž jako dobře rozpracovanou vědeckou teorii – teorii panspermie – je veřejnosti předvedl Švédský chemik Svante Arrhenius už na počátku 20. století. Až nyní ji ale dvojice amerických vědců posouvá blíže k možnosti přímého testování.

Čína chce do roku 2020 vyslat nepilotovanou sondu na Měsíc a přistát s ní na jeho odvrácené straně. Pokud by se to Číňanům podařilo, připsali by si na konto světové prvenství. Zatím se to nepovedlo žádné kosmické misi.