Mnohokrát skloňovaný klimatický jev El Niňo, který v poslední době způsoboval vysoké změny teplot, nevídaná sucha i povodně, už definitivně skončil. Od extrémního počasí si ale Země neodpočine. Přichází La Nina, která bude v některých oblastech ještě horší.

Existuje aplikace, která vám ukáže přesnou polohu hvězdných souhvězdí. Vzhledem k tomu, jak česká obloha v noci doslova září, představuje mobil displeje jednu z mála příležitostí, jak se na hvězdy podívat. Světelné znečištění není pouze problémem pro astronomy a milovníky tmy, ale má zásadní dopady na naše životy. A pokud bude současný stav pokračovat, můžeme za pár let na tmavou oblohu jenom vzpomínat.

Ještě v polovině 70. let vědci předpokládali, že jsou všechny pozemské ekosystémy závislé na slunci. Záření naší životodárné hvězdy totiž umožňuje fotosyntézu, neboli spojování jednoduchých látek jako je voda a oxid uhličitý do složitějších organických látek – cukrů. V biologii potom mělo trochu nadneseně platit, že kam nemůže světlo, nemusí ani doktor. 

Výrazná období sucha a v porovnání s našimi končinami extrémnější výkyvy srážek k subtropické oblasti kolem Středozemního moře tak nějak patří. Mimo jiné pomáhají dotvářet ráz místní krajiny. Některé oblasti, jako třeba Blízký východ, jsou k nim zvlášť náchylné. 

Rozvoj elektromobility způsobí další ropnou krizi, předpovídá magazín Bloomberg Business. Auta do zásuvky podle něj budou znamenat snížení poptávky po ropě a tím i krach cen. Mají se ropní giganti klepat hrůzou z další, možná ještě mnohem horší krize, než byla ta nynější? 

Podmínky na zemském povrchu jsou všechno, jen ne stabilní. Naše planeta zažila během své historie období, kdy led sahal až k rovníku, stejně jako periody, při kterých se tropické pralesy rozrostly až do našich zeměpisných šířek. Co se týče bezprostřední minulosti, po relativně teplém období zahrnujícím křídu a první polovinu třetihor se klima začalo postupně ochlazovat. Přesun kontinentů na současné pozice silně omezil teplé rovníkové proudění a podpořil vznik ledových oceánských proudů. Svou roli sehrál i zdvih And a Himalájí. V pliocénu, období, které začalo zhruba před pěti miliony let, nastal zlom. Začalo střídání suchých a mrazivých období s teplými a vlhkými stádii – dob ledových a meziledových.