Vědci objasnili vznik jeskyně Pulpí, která skýtá jedinečný pohled na scenérii minerálů.

Pochod smrti pradávného živočicha nám dává nahlédnout do evoluční skládanky života.

Hlubokomořský metan nám může pomoci pochopit, jak se na Zemi zrodil život.

Ve světě vědy častokrát platí, že nejnovější odhalení jevu, který je ve své kategorii "největší", má často jepičí život. Mnohdy totiž netrvá dlouho, než dojde na objev ještě "většího" jevu, který původního držitele prvenství pošle k šípku. Nejnovější případ aktuálně největší sopky na Zemi, havajské Mauna Loa, mezi takové situace ovšem nepatří. Dosavadní držitel rekordu, masivní vyhaslý vulkán Tamu Massif totiž o první místo přišel tak trochu vlivem vulkanologické technikálie v tom, co vlastně vulkán definuje.

Ačkoliv je zemské jádro ukryté pod našima nohama, jeho poznání se doposud vzpíralo známým možnostem vědy. S nadsázkou lze říct, že více toho víme o povrchu Pluta, než kolik je potvrzeno o fungování pozemského jádra. Důvod tohoto rozporu je prostý - Pluto můžeme pozorovat z prolétající sondy, zatímco dostat se do jádra je o poznání náročnější i rizikovější. Nová práce chorvatsko-australského geofyzika Hrvoje Tkalčiče však přišla s možností nepřímé detekce projevů jádra - a podařilo se jí tak prokázat, že zemské jádro je skutečně pevné.

Pokud byste na mapě měli najít oblast nejhustěji posetou vulkány, možná byste ukázali na západní pobřeží USA, Japonsko anebo (donedávna nejsprávněji) Východoafrický rift, jehož vrcholem je hora Kilimandžáro. Nový objev 91 sopek ukrytých pod antarktickým ledovým příkrovem však prvenství zřejmě přesouvá až na jižní pól.