Vinou alkoholismu umírá ve Spojených Státech každý desátý pracující člověk. V České republice žije podle údajů za rok 2015 zhruba 640 000 lidí, kteří rizikově pijí alkohol a mohou mít problémy se závislostí.

Vědecký tým z Chile se pokusil léčit alkoholismus pomocí kmenových buněk, protizánětlivý a léčivý vliv kmenových buněk byl potvrzen opakovaně v různých studiích.

Protože jde teprve o výzkumnou studii, terapii kmenovými buňkami si zatím užily jen hlodavčí alkoholici. Alkoholismus u potkanů byl vyvolán podáváním desetiprocentního alkoholu naředěného ve vodě po dobu několika týdnů. Kmenové buňky byly určeny pro léčbu mozkové tkáně hipokampu, který je při alkoholismu poškozován nejvíce, a který je důležitý pro krátkodobou paměť a koordinaci pohybů.

Kmenové buňky, které se používají v různých terapiích, jsou buňky vhodného dárce namnožené v laboratorních kulturách na potřebné množství. V případě léčby poškození mozku je ale situace o něco složitější.

Příliš velké kmenové buňky

Typicky se kmenové buňky pěstují na ploše, například na miskách. Nejsnazší je pak podat je pacientovi nitrožilně. Buňky pěstované v podmínkách, kde mají dost místa, jsou však příliš velké na to, aby se mohly dostat do mozku. Většina jich zůstane zachycena v jiných orgánech a do mozku se jich dostane jen naprosté minimum.

Vědci úspěšně vyřešili problém velkých kmenových buněk odlišným způsobem jejich pěstování. Buňky v této studii byly pěstovány v prostorových shlucích. Takto pěstované buňky byly o 50 až 60 procent menší, a tedy dostatečně malé na to, aby se dostaly přímo do poškozených míst mozku.

Pro ověření, že se zmenšené kmenové buňky skutečně dostaly do mozku, byly u jedné skupiny potkanů použity speciálně značené normální a zmenšené kmenové buňky. Tyto značené buňky pak bylo možné najít při pitvě. Tak bylo zjištěno, že se do mozku opravdu dostalo výrazně větší množství menších kmenových buněk.

Potkany "alkoholiky" vědci léčili jednou dávku těchto malých lidských kmenových buněk získaných z podkožního tuku. Po léčbě dostali potkani na výběr mezi čistou vodou a naředěným alkoholem. Devadesát procent potkanů léčených kmenovými buňkami preferovalo čistou vodu po dobu 30 dní po podání kmenových buněk.

Nabízený alkohol odmítli

Část potkanů prošla dalším experimentem, kdy po dobu dvou týdnů neměli k alkoholu přístup vůbec. Potom jim byl alkohol jednu hodinu nabízen: Osmdesát procent léčených potkanů tuto možnost nevyužilo. Tento experiment měl napodobit situaci, kdy dostanou alkoholici po odvykací kůře přístup k alkoholu.

Vědci také zkoušeli, zda se budou výsledky léčení závislosti na alkoholu lišit při podání kmenových buněk do žíly a přímo do mozku. Malé kmenové buňky měly stejné výsledky bez ohledu na způsob podání. Je to dobrá zpráva, protože podání buněk do žíly je méně rizikové než podávání transfuze kmenových buněk přímo do nervové soustavy.

Důležité je také zjistit, jestli je léčba alkoholismu kmenovými buňkami zdravotně nezávadná. Kmenové buňky se totiž při nitrožilním podání mohou dostat všude po těle. Proto byly u léčených potkanů sledovány různé charakteristiky jejich zdravotního stavu, například změny hmotnosti nebo změny v celkovém příjmu tekutin a změny chování. Žádné negativní účinky však nebyly zjištěny.

Studie tak přináší novou možnost léčby alkoholismu a obnovy nervové tkáně. Možnost léčit poškození mozku podáním malých kmenových buněk nitrožilně by mohlo být slibné i při jiných typech poškození mozku.