Ve čtvrtek kolem 21. hodiny našeho času měla na povrch Měsíce dosednout soukromá izraelská sonda Berešit. Židovský stát se tak mohl stát čtvrtou zemí světa, která vyslala vlastní sondu až na lunární povrch. Namísto toho řídicí středisko krátce před přistáním ztratilo se sondou kontakt a hlásilo selhání hlavního motoru.

Jim Bridenstine, ředitel agentury NASA, tento týden americkému senátnímu výboru pro kosmický program sdělil, že agentura by při pilotním letu své lodi Orion mohla namísto své vyvíjené superrakety SLS sáhnout po komerčních nosičích. Ve hře je jak slavná SpaceX miliardáře Elona Muska, tak i její největší konkurent United Launch Alliance (ULA). Ačkoliv je momentálně spojení mise NASA a soukromých nosičů stále nejisté, i samotný náznak podobného rozhodnutí je významnou změnou v postoji NASA vůči své kontroverzní superraketě SLS.

Americká agentura NASA, Čína, Evropská kosmická agentura, ale i soukromé společnosti jako SpaceX nebo Blue Origin mají stále častěji v hledáčku přistání lidí na naší nejbližší oběžnici. Skoro se zdá, že Měsíc je po několika generacích novou velkou metou kosmického programu - alespoň tohoto pilotovaného. Spolu s tím se však občas objevuje i pochybovačná otázka, proč to trvá tak dlouho? Jak to, že dnes neumíme to, co zvládly generace našich (pra)rodičů v 60. a 70. letech?

Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek v noci našeho času provedla historicky první úspěšné přistání automatického (i kteréhokoliv jiného) plavidla na odvrácené straně Měsíce. Potvrdila to (po jisté periodě nejistoty) čínská národní kosmická agentura. Říše středu si tím připsala významné prvenství svého kosmického programu i nevyhlášeného nového závodu o Měsíc. Proč se vlastně naše nejbližší oběžnice objevuje opět stále častěji v hledáčku velmocí?

Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.

Svou vesmírnou stanici na oběžné dráze nebude mít jen Země, ale dočká se jí i Měsíc. Její stavbu společně plánují Spojené státy a Rusko.