První soukromá sonda selhala při pokusu o přistání na Měsíci

- Vesmír autor: Ladislav Loukota

Ve čtvrtek kolem 21. hodiny našeho času měla na povrch Měsíce dosednout soukromá izraelská sonda Berešit. Židovský stát se tak mohl stát čtvrtou zemí světa, která vyslala vlastní sondu až na lunární povrch. Namísto toho řídicí středisko krátce před přistáním ztratilo se sondou kontakt a hlásilo selhání hlavního motoru.

Poslední snímek sondy Berešit

Poslední snímek sondy Berešit,zdroj: SpaceIL

Dvouměsíční cesta k Měsíci

"V přímém přenosu bylo vidět, že rychlost klesání stále roste, což bylo důsledkem závady na hlavním motoru. Pozemní tým jej ještě zřejmě zvládl restartovat, ale už bylo pozdě," komentuje selhání Dušan Majer je serveru Kosmonautix. Sonda Berešit tak byla ztracena. Přesné důvody závady jsou momentálně neznámé - mohou mít původ v selhání softwaru či hardwaru, stejně jako v jednom z měřících přístrojů. Více snad řekne další vyšetřování. Pro první pokus o soukromé přistání na Měsíci to však už bude pozdě.

Izraelská sonda Berešit (v překladu Genesis) vzlétla do kosmu 21. února tohoto roku jako součást nákladu nosiče Falcon 9 společnosti SpaceX. Na cestě k naší nejbližší přirozené oběžnici byla necelé dva měsíce. Pomalejší let (ve srovnání s jinými podobnými misemi) byl způsobem "nízkonákladovou" povahou sondy - na dráhu k Měsíci plavidlo postupně urychlila gravitačním prakem pozemská gravitace.

Berešit jako sonda soukromé společnosti SpaceIL vyšla zhruba na 100 milionů dolarů. Sonda měla délku zhruba dva metry a výšku kolem 1,5 metru. Při startu vážila necelých 600 kg, bez paliva však jenom 150 kg. SpaceIL původně Berešit vyvíjel od roku 2011 jako součást soutěže LunarX Prize zaštítěné korporací Google, která měla odměnit první soukromou sondu, která bude s to dosáhnout Měsíce.

Jelikož však žádná ze soukromých společností nebyla s to své plány zrealizovat do předem vyhlášeného termínu, LunarX Prize byl nakonec zrušen. SpaceIL se přesto v polovině loňského roku rozhodl misi zrealizovat - dopomohly mu k tomu finanční injekce soukromých izraelských dárců.

beresheet-lander-bound-for-the-moon-hits-ctrl-alt-delete__141353_

Umělecká představa přistání sondy na Měsíci,zdroj:SpaceIL

"Vesmír je náročný"

Na palubě Berešitu se nacházela zejména digitální "časová kapsle" obsahující kopie anglicky psané Wikipedie, Tóry, dětských kreseb, pamětí přeživších holocaustu, izraelskou národní hymnu, izraelskou vlajku a kopie izraelské deklarace nezávislosti. Po vědecké stránce sonda obsahovala magnetometr, který měl měřit lunární magnetické pole.

Vědecká užitečnost mise byla ovšem v součtu spíše malá - šlo zejména o politickou deklaraci vytrvalosti SpaceIL a jeho domovského státu. Zároveň pak mohlo přistání sloužit i jako důkaz rostoucích schopností a možností soukromých kosmických dopravců. To vše se nyní odsouvá.

Ačkoliv ale okamžiky v řídícím středisku bezprostředně po ztrátě kontaktu byly napjaté, v okamžiku definitivního oznámení selhání se rozezněl potlesk. Berešit je možná ztracen, jeho výpravu však nelze označit za úplný neúspěch. "Izraelci se nemají za co stydět," hodnotí cestu sondy Majer, "Velké finále se jim nepovedlo, ale stále mají na svém kontě první soukromou sondu na běžné dráze Měsíce."

S tím, jak se Měsíc stále výrazněji objevuje v hledáčku velmocí i jiných soukromých společností, lze očekávat, že pokus Berešitu nebude na dlouho osamocen. Naposledy na Měsíci teprve v lednu přistála čínská sonda, do budoucna vlastní mise plánují i společnosti zaměřené na kosmickou těžbu. Svým způsobem může na první soukromé přistání na Měsíci v dohledné době dosáhnout i SpaceX miliardáře Elona Muska. 

Jak ostatně praví oblíbená mantra odborníků na kosmonautiku po každém podobném selhání: Dobývání vesmíru je zkrátka náročné. V průběhu let se leccos zjednodušuje, jsou to ale i zklamání, jako je tohle, co v součtu pomáhá posouvat možnosti letů mimo Zemi dále.

Tagy: Vesmír věda a technika let na Měsíc věda a poznání