Letošní 12. říjen bude zlomový nejen pro tým astronomů vědce Vishnu Reddyho z Arizonské univerzity, ale možná i pro budoucnost života na Zemi. Reddyho tým totiž na skutečném průletu malého asteroidu jménem 2012 TC4 otestuje postupy sledování tělesa i komunikaci mezi různými pracovišti, jako kdyby se 2012 TC4 chystal srazit se Zemí. Zní to triviálně, v reálu jde ovšem o nejvýznamnější krok vstříc obraně před asteroidy za velmi dlouho dobu.

Soukromá společnost SpaceX se proslavila snahou recyklovat první stupně svých raket Falcon 9 pro další lety. Po jejím boku však možná brzy stane i jiná "recyklační" iniciativa - americká NASA totiž vypsala desetimilionovou studii, která má řešit, zda je možné vrchní stupně nosičů upravovat pro obytné využití jako kosmické stanice. Nejde přitom o nový nápad, při současné poptávce o maximalizaci využívání kosmonautiky se však konečně může setkat s pozitivní odezvou. 

Mikrogravitační výzkum na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) by podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) mohl přinést nový pohled na možnost boje proti rakovině. Napsal to server Space.com.

Do vesmíru se první americká astronautka Sally Rideová podívala až dvacet let a dva dny po Valentině Těreškovové, i tak však po sobě zanechala nesmazatelnou stopu. Vědkyně a astronautka navíc za svůj život posbírala hned několik prvenství a zapsala se do historie NASA nejen tím, že byla žena. Od její smrti uplyne v červenci pět let.

Poušť Atacama v Chile je pro vědce mimořádné místo. Patří totiž k oblastem na Zemi, které se nejvíce podobají podmínkám na Marsu. A vědce, kteří hledají důkazy o životě na rudé planetě, proto Atacama opravdu hodně zajímá.

Sonda Jupiter úspěšně završila svou pětiletou cestu k planetě Jupiter. Projekt stál na tom, zda se jí podaří na první pokus vstoupit na oběžnou dráhu největší planety Sluneční soustavy, kde bude zkoumat její nitro. Kdyby se jí to nepodařilo, roky příprav a 1,1 miliardy dolarů (26,8 miliardy korun) by vyšly vniveč.