Dezinformace o očkování proti covidu mají tuhý kořínek. Dokáže si s nimi věda poradit?

Narodily se první myši z vajíček vytvořených z kmenových buněk. Je to nová naděje pro některé neplodné páry.

Dlouhodobá studie několika ústavů české Akademie věd prokázala, že zvýšená koncentrace škodlivin v ovzduší má neblahé dopady na pohyb spermií.

Nový výzkum vyvrací předpoklady o pohybu spermií. Kdepak, spermie neplave jako úhoř, ale opisuje pohyb vývrtky. Můžete se na to podívat ve videu (tady).

Jsou děti, které se rodí jako celebrity. Vzbudit už svým příchodem na svět kontroverzi je však neobvyklé. Britce Louise Brownové se to podařilo. Před čtyřiceti lety byla prvním dítětem narozeným díky in vitro fertilizaci, tedy takzvaně "ze zkumavky".

Ve vývoji organismu neexistuje významnější období, než první dny po samotném vzniku embrya. Tato raná fáze je však i dnes prozkoumána a pochopena jenom částečně. To limituje nejenom možné korekční možnosti medicíny, ale také případné genetické terapie, které by mohly plod napravit – či vylepšit – již před narozením. V lepším chápání vývoje plodu však nyní učinili pokrok holandští vědci skrze nově vyvinutá umělá embrya. Zatím je otestovali na myších.