U cizích hvězd pozorujeme giganty, kteří svou velikostí i hmotností zastíní planety v našem slunečním sousedství.

Toulavé (bludné, nomádské) planety nejsou jen fikcí z Hvězdných válek. Nový výzkum zjistil, že naší galaxií jich pluje nečekaně vysoký počet. Jsou mezi nimi obyvatelné světy?

Jak je možné, že v mladém vesmíru nacházíme vyvinuté galaxie a vidíme v něm hvězdy, které se jeví starší než samotný vesmír? Vědci se to snaží vysvětlit pozoruhodnou hypotézou, která mění pohled na stáří vesmíru.

Na obloze se chystá nádherná podívaná. Ve středu a ve čtvrtek 1. a 2. března se tam setkají dvě z nejjasnějších planet sluneční soustavy – Venuše a Jupiter. Podobné blízké setkání Saturnu a Jupiteru patrně stojí za biblickou legendou o betlémské hvězdě.

Je to chvíle, která se naskytne jednou za desítky let. V pondělí 26. září se Jupiter, obr mezi planetami, stane ještě obrovitějším.

My pozemšťané bereme za samozřejmost, že jeden sluneční den, což je doba, za kterou se Země otočí kolem své osy vůči Slunci, trvá 24 hodin. Ve vesmíru je však den pojem relativní.