Ruská propaganda na konci loňského roku vykreslovala Evropu jako kontinent sevřený třeskutými mrazy a Evropany líčila jako bezmocně mrznoucí tvory bez zemního plynu ze Sibiře (videa tady a zde). Nastala ale jiná situace.

Problémy neměl jenom „Houston“, ale i Bajkonur. Před jedenapadesáti lety zahynuli za dramatických okolností tři sovětští kosmonauti, kteří původně ani do vesmíru letět neměli. Na stanici Saljut 1 strávili na oběžné dráze Země v té době rekordní dobu, po přistání na Zemi ale už byli po smrti.

Nová ruská raketa je schopná zasáhnout každé místo na Zemi. Do střední Evropy doletí za dvě minuty a může vymazat ze světa stát osmkrát větší než Česko – například Texas, anebo Ukrajinu.

Ještě před pár desítkami let to byla nemoc, kvůli níž její nositelé zpravidla nepřežili svá dětská léta. Hemofilie v době méně kvalitní lékařské péče měnila lehký úraz v boj o život, který mohl skončit tragicky. A někdy člověka zabila "prakticky bez příčiny". Choroba, jíž se někdy také říká královská, navíc krutě zasáhla i nejvyšší kruhy šlechty a zamíchala politikou.

Vesmírné závody z časů studené války už jsou sice dávno za námi, ale novodobé napětí mezi Ruskem a demokratickým západem se přenáší i do kosmického prostoru. Nejnověji to potvrdil rozruch kolem družice typu Kosmos.