Po zhruba deset sekund se podařilo uvnitř čínského fúzního reaktoru udržet enormní teplotu kolem 100 milionů stupňů Celsia. To je šestinásobek teploty v jádru Slunce. Doposud se přitom podobné teploty uvnitř fúzních reaktorů podařilo dosáhnout po výrazně kratší dobu. Významný úspěch čínského experimentu nás tak zase o něco víc přiblížil praktické fúzní energii.    

Ptačí svět hýří barvami. Třebaže nejsou tak pestrá jako peří, křiklavým zbarvením a zajímavými vzory se u řady druhů vyjímají také vejce. Vajíčka nejbližších žijících příbuzných ptáků, krokodýlů, jsou však bezbarvá. Podobně jsou na tom i vajíčka ještěrů a hadů, želv i hatérií, o ptakořitných savcích nemluvě. Nové objevy ovšem naznačují, že barevná vajíčka nemusí být čistě ptačí výsadou. Srovnatelně pestře mohla být zbarvená i vajíčka jejich příbuzných mezi dinosaury.

Asi každý, kdo někdy používal počítač, nejspíše dobře ví, že dnešní spotřební počítače mají do dokonalé rychlosti daleko. Na rozdíl od našich mozků se totiž mimo jiné nedovedou naučit nejefektivnější procesy, a musejí je tak opakovat ve stejné, respektive postupem času nižší rychlosti, navíc umí v jednom čase poslat informaci jednom z jednoho místa na druhé. Změnit by to však mohly tzv. neuromorfní čipy, potažmo neuromorfní počítače z těchto čipů sestavené.

Termín biomasa – souhrn všech látek tvořících těla organismů – úspěšně pronikl mezi běžně používaná česká slova. Co je to ale taková nekromasa? Navzdory svému sugestivnímu názvu tento novější a méně známý biologický termín neoznačuje metalovou kapelu ani zbytky nemrtvých. Podle definice se jedná o hmotu náležející odumřelému organismu či organismům. Taková hmota přitom může být zajímavá hned z několika hledisek.

Běžnou optikou je origami tradiční japonské umění skládání předmětů z papíru - pokud nemáte zrovna slabost pro malé jeřáby, mohlo by se zdát, že origami bude mít velmi malou praktickou užitečnost. Opak je však pravdou. Lekce původního origami totiž pomáhají 3D tisku vyvinout složitější předměty, které lze vytisknout na jednu plochu, přesto však následně mohou nabýt odlišného tvaru. Nejde přitom o jediný příklad užitečnosti origami.

Až dvacet nových rychlých radiových záblesků během jediného roku detekovalo Australské průzkumné pole o rozloze čtverečního kilometru (Australian Square Kilometre Array Pathfinder, ASKAP). Signály mají různou intenzitu a celkový počet odhalených FRBs se tak díky nim víc než zdvojnásobil. Ačkoliv nejspíše mnozí budou ve skokovém zvýšení signálů hledat náznak inteligentního zdroje, důvod toho, proč jsme signály detekovali v tak hojném počtu, je nejspíše mnohem prozaičtější.