V naší sluneční soustavě se vyskytuje osm planet a 181 měsíců různé velikosti. Ačkoliv planety známe po tisíce let, měsíce (s výjimkou toho nejbližšího) poprvé pozoroval teprve před čtyřmi staletími Galileo Galilei. Co do počtů mají přirozené oběžnice planet obrovskou převahu, měli bychom tedy očekávat podobnou převahu i mimo sluneční soustavu? Vzhledem k nedokonalé detekci exoplanet, tedy planet u jiných hvězd, nám exoměsíce doposud unikaly. Pravděpodobné odhalení prvního z nich však otevírá nové horizonty astronomie.

Cílená doprava léčiv je novým velkým příslibem medicíny. Zatímco doposud jsme prášky museli polykat a vystavit tak chemii celý náš organismus, v budoucnu by se látky měly z ochranné slupky uvolňovat až v postiženém místě. Obvykle se v tomto kontextu skloňují možnosti nanotechnologie, Hongkongská univerzita však přišla i s jiným řešením.

Ty nejjednodušší biologické otázky zároveň patří mezi nejtěžší. Jednou z nich je, proč se větší zvířata zdají pomalejší a nemotornější než zvířata menší. Na vině prokazatelně není pouze větší setrvačnost o mnoho hmotnějších těl. Už dříve vědci spočítali, že třeba sloni se pohybují až o 90 procent pomaleji, než bychom očekávali od závislostí platících u malých savců, jako jsou myši nebo rejsci. Do věci očividně vstupuje řada faktorů. Mezi ty nejvýznamnější ale bezpochyby patří rychlost přenosu nervových signálů, nebo ještě lépe, rychlost reflexů.

Pokrok jako ze stránek sci-fi románu - tím se minulý týden pochlubily dva vědecké týmy, kterým se podařilo obnovit motoriku u pěti experimentálních pacientů. Dosáhli toho zavedením implantátů stimulujících elektrickou činnost do jejich míchy. Ačkoliv kliničtí pacienti ještě nedosáhli plného zotavení, všem pěti se i přes původní paralýzu vrátila omezená schopnost chůze. 

Mezi největší milníky lidské civilizace můžeme zařadit vynález zemědělství. Pravda, archeologové se dnes už nedomnívají, že lovci a sběrači začali pěstovat obilí a další plodiny "přes noc". Termín neolitická revoluce chápou spíše obrazně. I tak ale přinesla neolitická revoluce dalekosáhlé následky. Lidé uživili více dětí a populační růst vystřelil ke hvězdám. Nemohlo to být ale všechno trochu jinak? 

Ptáci nabývají tisíce podob, dravce mezi nimi ale vnímáme spíše jako chirurgicky přesné útočníky než brutální rváče. Ostré pařáty a neomylné zobany jako by jednou pro vždy nahradily zuby, drápy a čelisti jejich dinosauřích bratranců. Čas od času nám ale ptáci dokazují, že na svou slavnou minulost tak docela nezapomněli. Tak třeba ťuhýci. Tito "docela obyčejní" ptáci dokáží ulovit kořist až dvojnásobné velikosti. Nový výzkum navíc dokazuje, že k přeražení její páteře nevyužívají jen svůj ostrý zobák, ale také švihy o rychlosti moderní stíhačky.