Po desetiletí si astronomové lámou hlavu nad tajemným zářením gama paprsků, které vychází z centra Mléčné dráhy. Nikdo přesně neví, odkud pochází – zda jde o důsledek srážek částic temné hmoty, nebo o energii z rychle rotujících neutronových hvězd známých jako pulsary.

Teorie vzniku takzvaných temných hvězd byla poprvé navržena v posledním desetiletí jednadvacátého století. Jde ale o hypotetické objekty. Astronomové nicméně tvrdí, že v datech vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili cosi zvláštního. Potencionálně první zaznamenané temné hvězdy v historii. Pokud se to potvrdí, přepíše to naše chápání vzniku kosmu a galaxií.

Vesmír se rozpíná – a viníkem je síla, kterou zatím nedokážeme vysvětlit: temná energie. Nový výzkum ukazuje, že tato tajemná složka kosmu může mít dramatické důsledky pro budoucnost všeho, co známe. Od pomalého rozpadu až po náhlý "velký trh" – scénáře konce vesmíru jsou temnější, než jsme si mysleli.

Naše galaxie – Mléčná dráha – není plochá, ale pokřivená. Vypadá jako zkroucená gramofonová deska. Nová studie vysvětluje proč.

Nové měření růstu kosmických struktur se rozchází s předpověďmi obecné teorie relativity. Vysvětlení tohoto rozporu může být klíčem k nové fyzice.

Starobylá galaxie je pro astronomy záhadou. Nemá existovat, odporuje našim teoriím o fungování vesmíru.