To, že dinosauři nevymřeli, dnes ví každé malé dítě. Pravda, už se nesetkáme s takovými obry, jako byli Tyrannosaurus rex nebo Diplodocus. S dominancí obřích plazů ve všech suchozemských ekosystémech už to také není tak růžové, jako bývávalo. Jedna linie dinosaurů však vymírání na konci druhohor přežila a my se s jejími potomky setkáváme dodnes. Jde samozřejmě o ptáky. Konkrétní evoluční cesta, na které se z dvounohých teropodních dinosaurů stali drobní, obratní a aktivně létající ptáci, ale pořád skrývá řadu tajemství. Jedním z nich je, jak a kdy se vyvinul zobák a další typické rysy ptačí lebky.

O genovém editoru CRISPR se obvykle mluví v souvislosti s možnostmi zkoumání našeho DNA, modifikací plodin a organismů anebo ve snaze léčit jím dědičné choroby. Nový startup však hodlá CRISPR využít především jako diagnostický nástroj pro lepší a přesnější odhalování stavu pacientů. Pokud tato snaha uspěje, může se stát CRISPR levným způsobem diagnostikování řady rizikových chorob – testy by přitom měly být tak jednoduché, že si je bude doma moct dělat každý z nás.

Nejnovějším hitem populárně vědeckých webů je značně kontroverzní evoluční studie, která je označována jako "důkaz", že chobotnice nepocházejí ze Země, nýbrž jde o import z vesmíru. Jak už to v podobně šokantních "zjištění" chodí, celá věc je poněkud méně podložená, než bylo záhodno. V duchu odpovědi na většinu článků, které končí otazníkem, tak můžeme již nyní sdělit "Ne, chobotnice k nám z vesmíru nejspíše nepřiletěly". To však neznamená, že ve spekulativní rovině nemá zdroj celého zjištění některé zajímavé závěry.

Pravidelné vynechávání jídla zvyšuje funkčnost mozku, prokázaly studie na myších. Několikahodinová absence jídla stimuluje paměť a učení, zvyšuje mozkovou aktivitu a vede k růstu nových neuronů.

S účinností antidepresiv to zřejmě nebude tak žhavé. Podle nové - dosud nejrozsáhlejší studie na více než 116 tisících pacientech - sice skutečně fungují během prvních dvou měsíců terapie, nelze však dokázat, že pomáhají dlouhodobě, i když to z klinických studií léků často vyplývá. Pokud totiž studie vyjde negativně, buď se publikace nedočká, nebo se "lehce upraví", ukázal také výzkum. 

Ženy jsou empatičtější a altruističtější než muži, jejich mozky na nezištné chování reagují jinak. Není to však dáno geneticky, ale zažitými sociálními modely - společnost je do toho v podstatě nutí.