Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, ve středu ve věku 76 let zemřel. Oznámila to Hawkingova rodina. Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání.

"Polámal se mraveneček, ví to celá obora, o půlnoci zavolali mravenčího doktora…" Známou říkanku o poraněném hmyzím pracantovi slyšel v dětství snad každý. Málokdo by ale v dospělosti považoval její příběh za něco víc než pohádku. O to víc zaujme nejnovější objev, že si mravenci nejen pomáhají při zranění, ale dokonce se i vzájemně léčí.

Supravodivost je jako jeden z klíčů k budoucím technologiím skloňována již po několik generací. Přinést by nám mohla snadnější levitaci, novou generaci baterií i přesnější lékařské skenery. Ačkoliv supravodivosti již dosáhneme, leccos by se usnadnilo, kdybychom ji uměli provozovat za běžných teplot – objev blížící se k této ideji však nyní hlásí tým z MIT. Vše přitom spočívá v relativně prostém sendvičovém uspořádání jedné vrstvy grafenu na druhou.

Že brambory se syrové nejí, se učí už děti na prvním stupni. Není to jen kvůli chuti, ale hlavně neurotoxinu, který v nich při špatném skladování vzniká. Toxiny v sobě mají i třeba fazole či lilky. Největší pozor bychom si ale měli dávat u mandlí - hrst hořkých mandlí může skončit smrtí.

Chemická lázeň a lisování při vysoké teplotě mohou dřevu dodat tvrdost oceli. Jde o jeden z nových postupů, kterými se vědci snaží rozšířit jeho využitelnost dřeva. Dostatečně pevné dřevo by tak mohlo nabídnout ekologickou alternativu kovům a plastům ve stavebnictví nebo v automobilovém průmyslu.

Do několika desítek let nebude vzácností jen cibetková káva, ale zřejmě i ta obyčejná. Tedy alespoň káva chutnající tak, jako nyní. Klimatické změny totiž ohrožují kávovníky. Pěstitelé se je sice snaží zachránit, ale možná to bude na úkor chuti...