Zima v našich podmínkách představuje pro organismy velkou výzvu. Ať už se jedná o nejmenší příslušníky hmyzu nebo velké savce, všichni se musí na nízké teploty, sněhovou nadílku a zhoršenou dostupnost potravy náležitě připravit. Možná tu nejpodivnější strategii na přežití zimy má ale podle nových poznatků rejsek obecný. Na zimu si totiž příslušníci tohoto druhu "v zájmu šetřivosti" výrazně zmenšují mozek a další orgány.

"Vesmír by podle vědců neměl existovat!" hlásaly na počátku listopadu palcové tituly. Informovaly při tom o nejnovějším experimentu částicových fyziků z CERNu, který svým výsledkem znovu podtrhl málo známé dilema chybějící antihmoty. Ačkoliv by tvrzení o neexistujícím vesmíru bylo poněkud přehnané, faktem je, že antihmotu stále postrádáme – a to naznačuje mezeru v našich teoriích.  

Své sny můžeme kontrolovat, určovat si, co se nám bude zdát a můžeme se tak vyhnout nočním můrám. Tvrdí to australský psycholog Denholm Aspy, podle něhož k tomu stačí kombinace tří technik. 

Vědci ve Spojených státech se v rámci léčebné terapie vůbec poprvé přímo v lidském těle pokusili upravit gen, aby trvale změnili vybranou část DNA pacienta. Ve středu o tom informovala agentura AP s tím, že do tří měsíců bude s jistotou určeno, zda se pokus podařil. První známky možného úspěchu by se ale měly projevit do jednoho měsíce.

Více než půl století panovaly v kosmických agenturách naděje, že bychom na Marsu mohli najít nám podobné formy života. Dnes, po řadě robotických misí, se očekávání podobného objevu na Rudé planetě nápadně zmenšila praktiky na nulu. Hledání života se přesouvá na měsíce Jupitera a Saturnu. 

Při konzumaci čokolády se uvolňuje dopamin a díky němu se v mozku aktivují stejná "centra odměny" jako po použití jakékoli jiné drogy. Znamená to, že je stejně návyková?