Články s tagem: věda a poznání

Člověk

Za partnery si vybíráme spíš vzdálené příbuzné než úplné cizince

Způsob, jakým si vybíráme partnera, ovlivňuje strukturu populace. Pokud by se v populaci páry formovaly naprosto náhodně, pak by se žádná genetická struktura nevytvořila. Populace ale většinou nějakou strukturu mají. Způsob, jakým si vybíráme partnery tedy není náhodný. 
Člověk

Proč máme velký mozek? Za vším je nakonec nejspíš strava

Konstatovat, že má člověk na svůj tělesný rámec neobvykle velký mozek, by bylo hrubé podcenění skutečného stavu věcí. Dokonce i na poměry primátů je centrum naší nervové soustavy skutečně obrovské – v průměru tvoří asi dvě procenta hmotnosti lidského těla. Ba co víc, na energetické spotřebě se podílí až z jedné pětiny.
Příroda

Jak vznikla křídla hmyzu? Další dílek evoluční skládačky doplnili čeští vědci

Některým zástupcům lidského rodu se to může zdát zvláštní, ale savci, a dokonce ani všichni obratlovci, nejsou nejúspěšnější skupinou pozemských organismů. Tou je totiž hmyz, který ve své velikostní kategorii obsadil snad všechna myslitelná prostředí a ekologické strategie.
Příroda

Seznamte se s tvorem s jedním z nejpodivnějších způsobů výběru pohlaví

Pohlavní rozmnožování je mezi živočichy naprosto dominantním způsobem produkce potomků. Stejně jako je rozšířené, tak je ale i různorodé. 
Příroda

Sítě, harpuny a rotační kulomety. 'Zbraně' prvoků si nezadají s lidskými vynálezy

Mnohohlavňové zbraně schopné v jeden okamžik vystřelit celou salvu nábojů, které se začaly objevovat v evropském novověku, nezvratně předznamenaly moderní způsoby vedení války. Jejich přímé následovnice, rychlopalné zbraně, jsou jedněmi z nejúčinnějších nástrojů zabíjení. Jako příklad historické ironie proto působí slavný Gatlingův kulomet z 60. let 19. století, jehož autor ho údajně navrhl proto, aby se bojů mohlo účastnit co nejméně lidí a související válečné hrůzy se tak dotkly jen zlomku populace. 
Příroda

Nalezeny nejstarší pozůstatky rostlin. Jak to mění naše představy o vývoji života?

Před pár dny proletěla médii zpráva, že paleontologové identifikovali nejstarší známé zkameněliny rostlin. S uvedeným stářím 1,6 miliardy let mají tyto pozůstatky ambice posunout naše představy o vývoji řas pěkných pár milionů let dozadu. Jak moc průkazné ale nalezené fosilie jsou? Liší se nějak od dalších "nejstarších" ale později zpochybněných nálezů?  A pokud skutečně mají uvedený původ, jak se to odrazí na našich představách o evoluci pozemského života?
Člověk

Jak zaujmout ženu tancem? Vědci pro vás mají návod

Již Charles Darwin ve svém světoznámém díle O původu druhů navrhl, že určité znaky samců jsou ovlivňovány tím, podle čeho si samičky vybírají své partnery. Takovými znaky jsou například barevné ornamenty nebo zpěv v případě ptáků. Ale co zvířata, které neoplývají výraznými barvami nebo líbivým hlasem?
Člověk

Jak včas odhalit autismus? Vědci mají novou metodu

V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování.