Články s tagem: věda a poznání
V Motole úspěšně operovali dítě, které žilo měsíce s mechanickým srdcem
20. 9. 2017
|
šar
Čtyři měsíce s mimotělním mechanickým srdcem strávilo ve Fakultní nemocnici v Motole dítě, které čekalo na transplantaci srdce. Lékaři museli zvolit toto náročné řešení, protože malému pacientovi selhávalo vlastní srdce a problém se už nedal zvládnout pomocí léků. Unikátní předtransplantační péče i transplantace se zdařily a dítě je už v domácí péči, uvedla nemocnice ve středeční tiskové zprávě.
Kýchání jako 'jazyk': Vědci rozluštili komunikaci mezi hyenami
19. 9. 2017
|
Ladislav Loukota
Následují členové zvířecí smečky svého alfa samce automaticky, anebo mezi sebou svou volbu nějak komunikují? Odpověď na to se snažili najít vědci z australské Univerzity Nového Jižního Walesu, kteří studovali psy hyenovité. Závěrem pozorování je, že zvířata docházejí ke konsensu díky kýchání.
Jak se šíří 'sluneční bouře' napříč soustavou?
18. 9. 2017
|
Ladislav Loukota
Pozorování Slunce patří mezi disciplíny, které pomohly moderní vědě k jejímu zrodu. Přesto máme stále co dohánět – úhlem našeho pohledu na Slunce je totiž skoro vždy jenom Země. Před dvěma lety se podařilo to pro jednou změnit, když improvizovaný pokus dovolil přeměnit flotilu kosmických sond na aparatury sledující průběh výronu koronální hmoty napříč celou sluneční soustavou. Poprvé v historii jsme tak mohli jev sledovat, jak se šíří napříč planetami.
Nenechte děti tloustnout. Jinak by je mohla čekat rakovina
17. 9. 2017
|
šar
Lidé, kteří v mládí trpěli obezitou, nemají po zdravotní stránce zcela vyhráno, ani když zhubnou. Podle nedávného výzkumu jsou totiž i poté ohroženi zákeřnou chorobou více než ti, kteří si kila navíc nikdy nevypěstovali.
Sezónu dešťů si v Amazonii spouštějí samotné stromy
15. 9. 2017
|
Jan Toman
Amazonie bývá často nazývána plícemi planety Země. Ať už je ale její role ve fungování planetárního ekosystému jakákoli, nelze popřít, že hostí největší tropický deštný les na světě. Aby toho nebylo málo, amazonský prales oplývá obrovskou biodiverzitou. Prohánějí se zde, loví, parazitují a rostou miliony druhů rostlin, obratlovců i bezobratlých – mnoho, možná většina z nich, dosud nepopsaných. Porozumění procesům, které za existencí tohoto biomu stojí, tak nabývá hned dvojí důležitosti: Zásadní je jednak z teoretického hlediska, ale také proto, abychom zdejší přírodu mohli účinně chránit.
Největší žralok v dějinách podlehl 'utajenému' vymírání
13. 9. 2017
|
Jan Toman
Dvacet metrů, šedesát tun a stovky jako břitva ostrých dvaceticentimetrových zubů. Carcharocles megalodon, největší žralok v dějinách, jako by vypadl z noční můry tvůrců filmu Čelisti. Dnešní krále dravých paryb, žraloky bílé, si mohl dávat k svačině. Nežil přitom nijak dávno. Podle zkamenělých zubů se oceány proháněl ještě před několika málo miliony let. Z jakého důvodu ale vymřel? Skupina evropských a amerických vědců nedávno přinesla pádné vysvětlení. Na hranici třetihor a čtvrtohor se podle nich odehrálo dosud neznámé hromadné vymírání, kterému kromě obřích žraloků podlehla i řada dalších specializovaných mořských obratlovců.
Zub jako důkaz: Lidé přišli do Asie daleko dříve, než se soudilo
11. 9. 2017
|
Jan Toman
Historie lidského rodu je pořádně zamotaná. Dnes už například můžeme s jistotou prohlásit, že do našeho genofondu na různých místech a v různých časech přispívaly i další druhy rodu Homo. Pořád ale platí, že se předkové moderních lidí vyvinuli v Africe. Černý kontinent jim také následně posloužil jako odrazový můstek k osídlení zbytku světa. Přesné načasování jednotlivých migrací – včetně té nejspektakulárnější, která započala už v Africe – ale zůstává nejasné. Nově se navíc ukazuje, že ty úvodní mohly být daleko dávnější, než si doposud výzkumníci mysleli.
Nastartovalo rozvoj života globální zalednění?
7. 9. 2017
|
Jan Toman
Dějiny pozemského života můžeme rozdělit na dvě části. V té první, která začala krátce po zformování naší planety, vznikly jednoduché organismy a vyvinuly se na úroveň dnešních bakterií. Tyto organismy a jejich ekosystémy na Zemi dominovaly nejméně tři miliardy let. Pravda, už relativně brzo se patrně vyvinuly větší a komplexnější, eukaryotické organismy na úrovni dnešních prvoků. Ty ale převážily a začaly se explozivně rozvíjet až celkem nedávno – před nějakými šesti až sedmi stovkami milionů let. Tím byla předznamenána epocha zjevného života, doba, ve které se vyvinuly mnohobuněční živočichové i rostliny a ve které žijeme dodnes. Proč si ale komplexní formy života dávaly tak na čas?