Články s tagem: věda a poznání
Zdraví a úspěšní? Na obranyschopnost má zřejmě velký vliv společenské postavení
5. 12. 2016
|
Jan Toman
Není žádným tajemstvím, že úspěchy a neúspěchy ovlivňují víc než jen naši náladu. I ty nejobyčejnější zážitky mají vliv na hladinu hormonů, například pohlavních, nebo adrenalinu, které se účastní složitých drah regulujících stres či imunitní odpověď organismu. Lidová moudrost, že vítězům se hojí rány nejrychleji, tak nemusí být daleko od pravdy.
Kořeny mexické kuchyně: Kukuřici používali už před pěti tisíci lety
30. 11. 2016
|
Jan Toman
Kukuřice je jednoděložnou rostlinou z čeledi lipnicovitých. Jinými slovy, ač se to může zdát neuvěřitelné, kukuřici můžeme zařadit mezi "obyčejné" trávy. Pravda, do stejné skupiny spadá i pšenice a rýže, tedy potraviny, které jsou spolu s kukuřicí zodpovědné za zhruba 60 procent ročního kalorického příjmu lidské populace. Žádná jiná obilnina se ale svému divokému předku nevzdálila tolik, jako kukuřice.
Začátek nové chemie? Vědci přiměli bakterii, aby vázala křemík
29. 11. 2016
|
Jan Toman
Pro autory vědeckofantastické literatury není křemíkový život ničím novým. Ať už se podíváme na slavný Star Trek, nebo nahlédneme do románů a povídek bezpočtu spisovatelů, tvory založenými na tomto prvku se to v nich jen hemží. Proč zrovna křemík?
Mobily a počítače ovlivňují lidskou evoluci. Jak postupně mění člověka?
19. 11. 2016
|
red
Bez mobilu dnes neudělá ani krok snad vůbec nikdo. I v těch nejzapadlejších koutech třetího světa svítí lidem do obličejů umělé světlo z chytrých telefonů. Napadlo vás někdy, jak to asi ovlivní lidskou evoluci? A co dalšího by mohlo nově vstoupit do hry?
Světlo v hlubinách: Vědci odhalili tajemství polárních moří
16. 11. 2016
|
Jan Toman
Polární noc nepředstavuje problém jen pro dobrodruhy a obyvatele oblastí ve vysokých zeměpisných šířkách. Několik měsíců téměř úplné tmy, kdy slunce ani nevykoukne nad obzor, spolehlivě ukládá ke spánku i zdejší přírodu. Ještě výraznější následky než pro suchozemské ekosystémy má polární noc pro přilehlá moře.
Unikátní objev paleontologů: Nalezli výborně zachovaný dinosauří mozek
15. 11. 2016
|
red
Paleontologie se v posledních letech rozvíjí mílovými kroky. Co se zdálo před desítkami let nemožné, je dnes realitou. Třeba takové hledání pozůstatků měkkých tkání. Na počátku 20. století představovaly podobné nálezy naprostou raritu a výzkumníci se soustředili takřka výhradně na kosti, ulity a krunýře.
Objev jak od Hitchcocka: Dlouhodobým lovem zvětšujeme ptákům mozky
10. 11. 2016
|
Jan Toman
Slavné dílo mistra hororu Alfreda Hitchcocka Ptáci zná asi každý. Jen málokomu nepřeběhl mráz po zádech, když se vysmívaní opeřenci s "ptačími mozečky" začali organizovaně vrhat na lidi s úmyslem je uklovat. Nejnovější objev týkající se evoluce ptačího mozku sice není tak spektakulární, ale má podobné vyznění. Ne snad, že by se nás ptáci snažili vyhubit, ale jejich mozek se naším přičiněním mění. Zastřelení ptáci mají prokazatelně menší mozky než jejich příbuzní, kterým se podařilo uniknout. Dlouhodobý lov tak vytváří silný evoluční tlak na zvětšování mozku u ptáků.
Smrtící zákeřnice: Jak dokáží ulovit pavouka přímo v jeho síti?
9. 11. 2016
|
Jan Toman
Není náhodou, že pavouci v tolika lidech vyvolávají úzkostné pocity. Jedná se totiž o téměř dokonalé predátory. Trpělivě vyčkávají uprostřed svých důmyslných pastí, jen aby mohli bleskově vystartovat na první kořist, která se v síti zachytí. Masivní kusadla, jedy, perfektní zrak a akrobatické schopnosti jsou už potom jen pomyslnou třešničkou na dortu jejich loveckých přizpůsobení. Přesto se v přírodě najdou tvorové, kteří se na lov těchto dravců specializují. Nemusí se přitom jednat o několikanásobně větší obratlovce. Jedněmi z nejsmrtonosnějších pavoučích predátorů jsou ploštice zákeřnice.