Lidé v západních společnostech předpokládají, že romantický polibek je něco samozřejmého. Že to je univerzální typ chování, který je vlastní všem lidem na Zemi. Nové výzkumy ale ukazují, že v méně než polovině kultur je polibek samozřejmostí. Velmi vzácný je naopak v živočišné říši. 

Už máte dost hádek o tom, jestli psi a kočky vidí černobíle? Nebo jste jen zvědaví, jak se na své okolí kouká třeba včela nebo papoušek? Díky práci výzkumníků v britském Exeteru se nyní můžete podívat na svět očima (nejen) těchto zvířat. 

Termín neolitická revoluce je v učebnicích dějepisu zapsán tučným písmem. Obvykle následuje upřesnění, že jde o období, kdy lidé přešli od lovecko-sběračského způsobu života k chovu zvířat a pěstování rostlin. Tato změna však byla postupná a nejnovější poznatky ukazují, že začala o tisíce let dříve.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko, kolem níž už po více než rok obíhá evropská sonda Rosetta, se blíží svému periheliu, tedy bodu největšího přiblížení ke Slunci. Projde jím ve čtvrtek 13. srpna. Co to pro kometu znamená a jaká zcela revoluční pozorování by nám mohla Rosetta přinést?

Historie života na naší planetě je poznamenána zářnými vzestupy i strmými pády. Období rozmachu, jako třeba prvohorní svět obřího hmyzu nebo druhohorní věk dinosaurů, zpravidla skončila hromadným vymíráním. Při něm v důsledku kataklyzmatické katastrofy zanikla velká část druhů, přičemž ty zbývající začaly svou expanzi v následujícím období nanovo. Mezinárodní tým geologů a paleobiologů se ale pokusil tento pohled obrátit tak trochu vzhůru nohami. Pro rozvoj života jsou totiž podle odborníků klíčové živiny. A právě dostatek či nedostatek nezbytných stavebních prvků se více než cokoli jiného odráží na jeho vzestupech a pádech.

Dinosauři bývají označováni za vládce druhohor. Oprávněně. Po dobu téměř 150 milionů let ovládali přední příčky prakticky ve všech suchozemských ekosystémech. Na pomalu se prosazující savce a ptáky zbyly jen okrajové životní strategie jako hmyzožravost nebo noční aktivita. Pro představu – od slavného vymření dinosaurů uplynulo "jen" asi 65 milionů let, necelá polovina doby dinosauřího kralování!