Články s tagem: věda a poznání

Příroda

Začátek nové chemie? Vědci přiměli bakterii, aby vázala křemík

Pro autory vědeckofantastické literatury není křemíkový život ničím novým. Ať už se podíváme na slavný Star Trek, nebo nahlédneme do románů a povídek bezpočtu spisovatelů, tvory založenými na tomto prvku se to v nich jen hemží. Proč zrovna křemík? 
Magazín

Mobily a počítače ovlivňují lidskou evoluci. Jak postupně mění člověka?

Bez mobilu dnes neudělá ani krok snad vůbec nikdo. I v těch nejzapadlejších koutech třetího světa svítí lidem do obličejů umělé světlo z chytrých telefonů. Napadlo vás někdy, jak to asi ovlivní lidskou evoluci? A co dalšího by mohlo nově vstoupit do hry?
Příroda

Světlo v hlubinách: Vědci odhalili tajemství polárních moří

Polární noc nepředstavuje problém jen pro dobrodruhy a obyvatele oblastí ve vysokých zeměpisných šířkách. Několik měsíců téměř úplné tmy, kdy slunce ani nevykoukne nad obzor, spolehlivě ukládá ke spánku i zdejší přírodu. Ještě výraznější následky než pro suchozemské ekosystémy má polární noc pro přilehlá moře. 
Příroda

Unikátní objev paleontologů: Nalezli výborně zachovaný dinosauří mozek

Paleontologie se v posledních letech rozvíjí mílovými kroky. Co se zdálo před desítkami let nemožné, je dnes realitou. Třeba takové hledání pozůstatků měkkých tkání. Na počátku 20. století představovaly podobné nálezy naprostou raritu a výzkumníci se soustředili takřka výhradně na kosti, ulity a krunýře.
Příroda

Objev jak od Hitchcocka: Dlouhodobým lovem zvětšujeme ptákům mozky

Slavné dílo mistra hororu Alfreda Hitchcocka Ptáci zná asi každý. Jen málokomu nepřeběhl mráz po zádech, když se vysmívaní opeřenci s "ptačími mozečky" začali organizovaně vrhat na lidi s úmyslem je uklovat. Nejnovější objev týkající se evoluce ptačího mozku sice není tak spektakulární, ale má podobné vyznění. Ne snad, že by se nás ptáci snažili vyhubit, ale jejich mozek se naším přičiněním mění. Zastřelení ptáci mají prokazatelně menší mozky než jejich příbuzní, kterým se podařilo uniknout. Dlouhodobý lov tak vytváří silný evoluční tlak na zvětšování mozku u ptáků.
Příroda

Smrtící zákeřnice: Jak dokáží ulovit pavouka přímo v jeho síti?

Není náhodou, že pavouci v tolika lidech vyvolávají úzkostné pocity. Jedná se totiž o téměř dokonalé predátory. Trpělivě vyčkávají uprostřed svých důmyslných pastí, jen aby mohli bleskově vystartovat na první kořist, která se v síti zachytí. Masivní kusadla, jedy, perfektní zrak a akrobatické schopnosti jsou už potom jen pomyslnou třešničkou na dortu jejich loveckých přizpůsobení. Přesto se v přírodě najdou tvorové, kteří se na lov těchto dravců specializují. Nemusí se přitom jednat o několikanásobně větší obratlovce. Jedněmi z nejsmrtonosnějších pavoučích predátorů jsou ploštice zákeřnice.
Magazín

Proč předchůdci Inků zabíjeli své psy? Archeologové na to našli odpověď

Archeologický komplex Maranga, kterému se říká Park legend, leží severovýchodně od peruánské metropole Limy a zabírá téměř 100 hektarů. Pro archeology je to doslova studnice znalostí o předinckém období. Zjistili například, jaké psy chovali předchůdci Inků a proč je zabíjeli. 
Příroda

Deset měsíců bez přistání? Pro rorýse žádný problém

Když některé ptáky vidíme rejdit ve vzduchu, připadá nám, jako by snad ani nikdy nepřistávali. Třeba takoví oceánští ptáci opravdu vydrží ve vzduchu celé dny. Na paty jim ale šlapou i docela "obyčejní" tažní ptáci, z nichž někteří obývají i naše zeměpisné šířky. Nejznámějšími z těchto přeborníků jsou nepochybně rorýsi.