Psychické poruchy jako jsou např. úzkost a deprese se netýkají jenom lidí, ale postihují i některé zástupce živočišné říše. Překvapivé je, že jimi netrpí jenom zvířata žijící v zajetí, ale i ta z volné přírody. 

Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většina myslitelů hledala a hledá jeho kořeny na Zemi. V průběhu historie se ale opakovaně vynořuje i myšlenka, že na naší planetu přišel odjinud. S podobnými názory bychom se mohli setkat už ve starověkém Řecku, přičemž jako dobře rozpracovanou vědeckou teorii – teorii panspermie – je veřejnosti předvedl Švédský chemik Svante Arrhenius už na počátku 20. století. Až nyní ji ale dvojice amerických vědců posouvá blíže k možnosti přímého testování.

Paleolitická dieta získává v posledních letech stále víc na popularitě. Na rozdíl od většiny ostatních dietologických přístupů má jasné a srozumitelné teoretické zdůvodnění: Je třeba jíst, jak jedli naši předkové v hluboké minulosti. Jinými slovy, stravovat se takovým způsobem, na který jsou naše těla evolučně přizpůsobená. Jenže jak se ukazuje, tato teorie stojí na vratkých základech. 

Mimořádné objevy někdy přicházejí náhodou, nebo dokonce v podobě katastrofy. Španělský tým Bernabého a Josého Moyových chtěl původně studovat odolnost cypříšů vůči patogenní houbě. Projekt pod záštitou Evropské unie ale postihl nečekaný lesní požár. A díky němu vědci zjistili, že některé druhy cypřiše dokážou odolat ohni. 

S trochou nadsázky lze říct, že ženy dokážou těžit z pozitivních změn mnohem více než muži. Alespoň co se týče délky života. Dnes platí, že ženy žijí déle než muži. Ještě před 200 lety tomu tak nebylo. Se zlepšením hygienických a zdravotních podmínek se jejich věk prodloužil víc než u opačného pohlaví. 

Z Bajkonuru odstartovala loď Sojuz TMA-18M, která veze na Mezinárodní vesmírnou stanici trojici kosmonautů z Ruska, Dánska a Kazachstánu. Přistát by měli v pátek ráno. Dán a Kazach stráví na palubě ISS jen pár dní, zato Rus tam pobude dlouhé měsíce.