Miláček berlínské zoo, lední medvěd Knut, kterého po narození matka odmítla a do dospělosti ho vypiplal ošetřovatel, v roce 2011 zemřel na vzácnou autoimunitní chorobu. Lékařům trvalo čtyři roky, než přesnou příčinu jeho mozkového záchvatu odhalili. Měli totiž za to, že se nemoc vyskytuje jen mezi lidmi. Knut je tak prvním zvířetem, u něhož ji diagnostikovali.

Lidé, kteří se často objímají, mají spokojenější život. Podle výzkumu, který představil španělský deník El Pais, není objetí jen pouhé milé gesto. Aktivuje se díky němu endokrinní systém a tělo začne vylučovat hormon štěstí. S pravidelnou dávnou objetí se pak zvyšuje sebevědomí a snižuje stres i krevní tlak, píše italský deník La Repubblica.

Proti kocovině zřejmě není pomoci. Nizozemští a kanadští vědci ve své studii zbourali jeden z největších mýtů, který kolem kocoviny panuje. Prokládání alkoholu dostatečným množstvím vody ani dostatečná konzumace jídla bolestem hlavy druhý den ráno nezabrání. Jediná prevence tak podle nich je ubrat na množství alkoholu. 

Jak nejlépe zjistit účinky psychotropních látek a najít tak jejich uplatnění v medicíně? Ve jménu vědy tak lékaři či farmaceuti zkoušeli drogy sami na sobě. "Otec" morfia se málem přiotrávil, Sigmund Freud se zase stal na víc než 10 let závislým na kokainu - to když si myslel, že jím vyléčí závislost na morfiu. 

Čeští vědci katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přišli na to, jak snížit účinky karcinogenního benzo(a)pyrenu, který je přítomný v uhelném dehtu a automobilových plynech znečišťujících ovzduší. Pomocí posílení "kladných" enzymů v těle lze podle nich zvýšit detoxikace organizmu a snížit tak působení jedovaté látky. 

Už máte dost hádek o tom, jestli psi a kočky vidí černobíle? Nebo jste jen zvědaví, jak se na své okolí kouká třeba včela nebo papoušek? Díky práci výzkumníků v britském Exeteru se nyní můžete podívat na svět očima (nejen) těchto zvířat.