Jako rána z čistého nebe proto zapůsobil článek čínského výzkumného týmu pod vedením Čang Šeng-ťia z pekingské Univerzity Tsinghua, který jen tak mimochodem popsal existenci konkrétní bílkoviny reagující na změny magnetismu a následně navrhl využití této struktury v medicíně.

Možnosti, které se nabízejí, jsou opravdu dalekosáhlé. Příslušnou bílkovinu, kterou výzkumníci nazvali MAR, nalezneme v mozkových buňkách. S pomocí elektromagnetického pole je tak například možné neurony vybízet k aktivitě a zpomalovat tak nástup onemocnění, jako je Parkinsonova choroba.

Dosud se v těchto souvislostech uvažovalo jen o invazivních metodách, které však nejsou příliš praktické a neobešly by se bez komplikací. Při aktivaci magnetickým polem by přitom stačilo nasadit helmu a počkat.

Na různé režimy pole navíc mohou buňky reagovat různými způsoby, což by mohlo vést až ke vzniku celého nového oboru – magnetogenetiky.

Čangovy ambice, které by podle jeho vlastních slov mohly vést až k Nobelově ceně, však podle všeho brzy narazily. Do redakce časopisu, který článek vydal, dorazil naštvaný dopis od konkurenčního týmu pod vedením biofyzika Sie Cchana z Pekingské univerzity: Článek musí být okamžitě stažen!

Byl to totiž právě on, kdo bílkovinu citlivou na magnetismus objevil a pojmenoval MagR. Objev zatím nepublikoval jen proto, že prochází důkladnou kontrolou. Čang s ním údajně navázal spolupráci se slibem, že své kroky budou koordinovat a další výsledky zveřejní až později.

Pokušení se ale očividně ukázalo až příliš silné – svůj článek o využití bílkovin citlivých na magnetismus Čang publikoval sice v 'horším' časopise, ale během několika dnů.

Ať už spor dopadne jakkoli, jisté je jedno. Čínská věda letí raketově vzhůru a převratné objevy pocházející z Říše středu budou jen přibývat.