Po letech vysokých očekávání a minimu jakýchkoliv nehod překvapila svět letos v únoru první smrtelná nehoda autonomního vozidla. Vůz společnosti Uber srazil v Arizoně chodkyni, která v noci přecházela na neoznačeném místě silnici. Teprve nyní se konečně ukazují další detaily nehody. Zdá se, že vůz chodce skutečně detekoval již před nárazem – palubní software se však přesto rozhodl nezastavit. 

Nad jejich výskytem a významem dumal už řecký matematik Euklides tři století před naším letopočtem. Přesto jsou dosud prvočísla obestřena tajemstvími, za jejichž odhalení budou mít matematici Abelovu cenu (analogii Nobelovy ceny) jistou.

Jsou tomu již skoro tři roky, co vybrané americké silnice brázdí testovaná samořízená vozidla. Přesto se technologie v pondělí dočkala významného a smutného "poprvé" – robotický vůz společnosti Uber totiž v Arizoně poprvé srazil chodkyni. Vyšetřování nehody stále probíhá, policie města Temple však předběžně došla k tomu, že nehoda "pravděpodobně není" chybou vozidla. Spolu s tím zveřejnila i mrazivé video z incidentu samotného.

Nebylo by skvělé, kdyby bylo možné zpomalit tělesné pochody zraněné osoby a dát tak záchranářům více času na její stabilizaci? Právě tak uvažuje americká vojenská výzkumná instituce DARPA, která zahájila předběžný vývoj metody, kterou by bylo možné podobnou vizi převést do reality.

Chemická lázeň a lisování při vysoké teplotě mohou dřevu dodat tvrdost oceli. Jde o jeden z nových postupů, kterými se vědci snaží rozšířit jeho využitelnost dřeva. Dostatečně pevné dřevo by tak mohlo nabídnout ekologickou alternativu kovům a plastům ve stavebnictví nebo v automobilovém průmyslu.

Nové formy exotické hmoty dnes vznikají skoro jako na běžícím pásu – jen pár týdnů po vytvoření "světelných molekul" ohlásil mezinárodní tým vědců vytvoření tzv. Rydbergova polaronu. Ten v zásadě tvoří atomy vměstnané dovnitř jiného "zvětšeného" atomu. Jak něco podobného vzniká a k čemu to může jednou sloužit?