Články s tagem: věda a technika
Muskův 'poloviční hyperloop' bude vozit lidi na chicagské letiště
1. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Společnost Elona Muska jménem The Boring Company získala svou první velkou veřejnou zakázku – vedení města Chicaga ji zaúkolovalo vybudováním rychlé podzemní dopravy z centra města na letiště O’Hare. Systém jménem The Chicago Express Loop má podzemní, elektricky poháněné kapsle pro 16 lidí urychlit až na 240 km/h, a dopravit tak pasažéry do cílové destinace za 12 minut.
SpaceX se pokusí zachránit druhý stupeň Falcona 9. Pomocí 'balónu'
24. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Jsou to už více než čtyři měsíce, co SpaceX vyrazila dech fanouškům startem těžkého nosiče Falcon Heavy – a možná se schyluje k dalšímu velkému úkazu! Elon Musk totiž nenápadně na Twitteru oznámil, že se společnost po letech odkládání a spekulací v zatím neznámém horizontu pokusí zachránit i druhý stupeň svých nosičů Falcon 9. Sloužit by k tomu měl zřejmě nafukovací tepelný štít z dílny NASA.
Operace mozku v předkolumbovském Peru byly překvapivě kvalitní
23. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Operace lebky patří mezi zákrok, před jehož vidinou zamrazí pacientům i dnes. Tým u Miamské univerzity přesto přinesl důkazy o tom, že v předkolumbovském Peru je prováděli zdejší doktoři s překvapivě vysokou profesionalitou. Objev staví do kontextu kvalitu medicíny ve srovnání se stejným obdobím v Evropě – a připomíná, že po většinu lidských dějiny bylo naše chování tělesných funkcí značně omezené.
Úsvit kyborgů: Nová studie přišla na to, jak integrovat živé buňky a stroje
18. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Spojení živých bytostí a strojů přestává být tématem vědecké fikce a stává se pomalu realitou. Zatím posledním výzkumem, který učinil výrazný krok kupředu ve vzniku reálných kyborgů, představili výzkumníci Tokijské univerzity. Podařilo se jim propojit uměle vypěstované živé buňky se strojem tak, aby živé svalstvo posloužilo k rozpohybování celého robota. Prozatím princip funguje v případě malého hybridního prstu.
Čeští vědci dokázali zobrazit molekuly v subatomárním rozlišení
10. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
S jednoduchým mikroskopem má zkušenost snad každý ještě ze základní školy. Nejnovější rastrovací mikroskopy s atomárním rozlišením však dosahují takové přesnosti, že stále lépe zobrazují i samotné molekuly, atomy a vazby – to pak materiálové fyzice dává celou novou paletu možností. Nově se svým submolekulárním mikroskopem pochlubil i tým českých vědců z Prahy a Olomouce, za významného přispění kolegů z Číny. Podařilo se jim totiž vůbec poprvé změřit iontové hydráty sodíku.
Curiosity na Marsu našla organické molekuly. Mimozemský život to však zatím není
8. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Čtvrteční tisková konference NASA vyvolala velká očekávání již dopředu. Bylo známo, že se bude mluvit o posledních odhaleních roveru Curiosity na Rudé planetě - také však bylo známo, že se tiskovky bude účastnit vědkyně specializovaná na organické molekuly či vědec odpovědný za výzkum chemie atmosféry. Den poté jsme chytřejší - sonda totiž na Marsu (opět) našla organické molekuly, skutečně významná je však především druhá studie přinášející důkazy o propojení metanu a marťanských ročních období.
K Marsu poprvé zamířily dvě mikrosondy. Měří sotva pár desítek centimetrů
5. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Ve vědeckofantastickém románu Setkání s Rámou spisovatele Arthura C. Clarkea prolétne sluneční soustavou obří automatizovaná mimozemská sonda velká desítky kilometrů. Budoucnost alespoň pozemských kosmických sond ovšem bude zřejmě přesně opačná. V uplynulém měsíci americká NASA dokončila první fázi mise MarCO, která k Marsu vyslala prozatím nejmenší pár sond v historii. Bude-li úspěšná i druhá fáze – samotný průlet kolem Marsu – automatické mise zítřka se nejspíše budou dále zmenšovat.
'Zázračný' kosmický pohon EM Drive nefunguje. Za efekt může magnetické pole
1. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Jsou tomu zhruba tři roky, co se stal motor EM Drive slavný. Údajný revoluční pohonný systém, který je pouze napájen elektřinou, totiž svým principem porušuje hned několik fyzikálních zákonů. Přesto u něj různé prvotní studie naměřily znatelný tah. Jak k tomu dochází, zatím nikdo nevěděl - spekulovalo se snad nad vznikem virtuálních částic či podobně exotickým řešením. Očekávání levnějších letů po sluneční soustavě i nutnost přepsat fyziku však minulý týden vzala definitivně za své. Zdá se totiž, že celý zázrak EM Drive nakonec není nic víc, než jen chybou měření danou magnetickým polem Země.