Pojem "archeologický objev století" dnes éterem létá snad až příliš často – v případě odhalení desítek tisíc potenciálních nalezišť mayské říše lze však těžko uvažovat nad jiným pojmem. Díky proniknutí skrze koruny stromu s pomocí laserového mapování se výzkumníkům v Guatemale nabídl pohled na dávné město Mayské říše, který doposud nebyl možný.

Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?

Energii z vesmíru je možné přenášet na Zem pomocí radiových vln, tvrdí americká iniciativa pro vesmírné solární elektrárny. Hypotetický projekt by sliboval šmahem vyřešit prakticky všechny nešvary spojené s produkcí elektřiny. Prozatím je však čistě ve fázi teoretických úvah. Jsme na pokraji revoluce v energetice?

Pozorování Slunce patří mezi disciplíny, které pomohly moderní vědě k jejímu zrodu. Přesto máme stále co dohánět – úhlem našeho pohledu na Slunce je totiž skoro vždy jenom Země. Před dvěma lety se podařilo to pro jednou změnit, když improvizovaný pokus dovolil přeměnit flotilu kosmických sond na aparatury sledující průběh výronu koronální hmoty napříč celou sluneční soustavou. Poprvé v historii jsme tak mohli jev sledovat, jak se šíří napříč planetami.

Spolknout stroje menší, než je schopné rozeznat lidské oko, a za pět dnů se díky nim vyléčit z infekce? To není příklad ze světa sci-fi, nýbrž popis terapie provedené v polovině srpna na Kalifornské univerzitě. Tým vědců pod vedením chemičky Berty Estebanové Fernándezové de Ávila tu prokázal, že mikrostroje mohou být uvnitř těla efektivnější než běžná léčiva. Jejich terapie využívající mikromotorů se prozatím vyzkoušela na myších. 

Již přes 40 let čekají příznivci kosmonautiky na příchod kosmického letadla, které by zvládlo dosáhnout kosmu "na jedinou nádrž". Teprve po jeho sestrojení by cena letenky měla podstatněji klesnout a lidstvu by se měl se otevřít pravý kosmický věk. Po amerických raketoplánech (a dalších nesplněných kosmických letounech) tuto pozici v posledních letech obsadil koncept britského letounu Skylon. Jeho hlavní předností je možnost využívat v hybridních motorech po část letu atmosférický kyslík, což šetří startovací hmotnost stroje. Nyní se však objevilo srovnání, podle něhož by i let Skylonu byl příliš drahý. Na hlavu jej prý poráží už dnes cena letů společnosti SpaceX.