Před pěti lety byla miláčkem médií – nyní však vyhlásila bankrot. Řeč je o společnosti Mars One, která od roku 2012 (více se proslavila o dva roky později) slibovala nabídnout vybraným lidem jednosměrnou letenku na Mars. Ačkoliv takový konec prakticky všichni odborníci považovali za nevyhnutelný nejpozději v roce 2015, událost opět připomíná, že i Elon Musk má podobnou vizi. "Shodou náhod" ji opět připomněl den po oznámení konce Mars One.

Jeho plánovaná mise měla trvat jenom 92 dnů, nakonec však zabrala 5498 dnů. Letitý rover Opportunity, který na Rudé planetě přistál v době, když byl premiérem Česka ještě Vladimír Špidla, však dle tiskové konference agentury NASA definitivně odešel do křemíkového nebe. Osudná se mu stala loňská písečná bouře, která mu znemožnila čerpat solární energii. Do jejího konce se mu zřejmě vyčerpaly náhradní zdroje energie v bateriích.

Poslouchat zvukový záznam je dnes zcela běžnou součásti našeho života. Ještě před sto lety však šlo o luxus a dvě století nazpět o pouhý sen. Principy reprodukce zvuku se však v praxi příliš neliší od toho, jak byly vyvinuty v druhé polovině 19. století. Možná se ale blíží nová revoluce – laserová reprodukce zvuku slibuje možnost přenášet zvukový záznam na metrovou vzdálenost od zdroje tak, aby zvukovou stopu slyšel jenom sám posluchač.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) přišli s novou metodou, která slibuje vytvářet velmi malé objekty s jemnými detaily zhruba 50 nanometrů, navíc prakticky jakéhokoliv tvaru. Čím menší je však nějaký objekt, tím hůře se zpravidla vyrábí a upravuje. "Kouzelníci" z MIT pod vedením profesora Edwarda Boydena proto nejdříve vytvořili model kýženého objektu ve větším měřítku a následně jej speciálním postupem zmenšili až na tisícinu objemu, a to beze změny tvaru, tedy velikostních poměrů. Jak se jim to povedlo?

Není možná daleko den, kdy se pacienti s pokročilou sklerózou (ALS) dočkají zcela nového pomocníka. Nová studie totiž s pomocí technologie skenování mozkové aktivity, strojového učení a syntezátorů řeči proměnila mozkovou činnost ve srozumitelnou řeč. Byť to ještě automaticky neznamená, že vědci dovedou číst slova, která si pacient "představuje", mohl by výzkum právě k takovému cíli výrazně napomoct.

Plánovaná superraketa a loď Elona Muska jménem Super Heavy Starship si nikoliv nadarmo vysloužila srovnání se někdejšími americkými raketoplány STS. Oba systémy si nejsou podobné jenom co do ambicí nebo snah o znovupoužitelnost, ale i některými prvky fungování. Platí to bohužel nejen co do pozitiv, ale i negativ. Zdá se totiž, že Starship by mohl mít stejný problém jako raketoplány - absenci únikového systému.