Doslova revoluční rozhraní pro čtení mozkové aktivity představili vědci projektu BrainGate. U tří pacientů s částečným nebo úplným ochrnutím se jim totiž podařilo dosáhnout tak vysoké míry přesnosti čtení jejich "myšlenek", že jim umožnili bezproblémově ovládat kurzor myši na obrazovce tabletu. Implantát o velikosti pilulky jim dovolit nakupovat nebo třeba chatovat způsobem, který by záviděl i Stephen Hawking.

Asi každý, kdo někdy používal počítač, nejspíše dobře ví, že dnešní spotřební počítače mají do dokonalé rychlosti daleko. Na rozdíl od našich mozků se totiž mimo jiné nedovedou naučit nejefektivnější procesy, a musejí je tak opakovat ve stejné, respektive postupem času nižší rychlosti, navíc umí v jednom čase poslat informaci jednom z jednoho místa na druhé. Změnit by to však mohly tzv. neuromorfní čipy, potažmo neuromorfní počítače z těchto čipů sestavené.

O nejrůznějších experimentálních typech lékařské nanotechnologie slýcháme už pěkných pár let - aplikované terapie přesto k pacientům ještě nedorazily. Za prodlevu mezi pokusem a uplatněním technologie může celá řada faktorů včetně bezpečnosti. Přesto má nemalý význam i vysoká cena dnešní produkce nanotechnologií různého typu. Krok ke snížení nákladů ale přináší poslední výzkum Massachusettského technologického institutu (MIT), který odhalil možnost masové produkce robotů o velikosti buněk.

Běžnou optikou je origami tradiční japonské umění skládání předmětů z papíru - pokud nemáte zrovna slabost pro malé jeřáby, mohlo by se zdát, že origami bude mít velmi malou praktickou užitečnost. Opak je však pravdou. Lekce původního origami totiž pomáhají 3D tisku vyvinout složitější předměty, které lze vytisknout na jednu plochu, přesto však následně mohou nabýt odlišného tvaru. Nejde přitom o jediný příklad užitečnosti origami.

Od autonehod po sportovní poranění je řada lidí každý den vystavena poškození vnějších nervů. Situace obvykle neohrožuje život přímo, vede však k necitlivosti, slabosti či pocitům šimrání v poškozených prstech, rukou či nohou. Právě v nich se ukrývá tzv. periferní nervová soustava (PNS), tedy soustava nervů s vyloučením nejkritičtější centrální nervové soustavy (mozku a míchy). Poranění PNS může rapidně zhoršit kvalitu života, nový implantát stimulující elektrickým proudem regeneraci nervů je proto v léčbě krokem kupředu.

Stanou se chytré telefony budoucností vědeckého měření? Za poslední dekádu se na tuto otázku zeptaly mnohé vědecké týmy, i v tomto segmentu věda spíš než skokem v podobě přelomové aplikace postupuje po menších krůčcích. Nejnovějším průlomem je možnost využít chytrý telefon k detekci jedovatého olova v pitné vodě.