Články s tagem: věda a technika
Umělá inteligence v roce 2018, 3. díl: AI jako nástroj průmyslu a partner digitalizace života
14. 12. 2018
|
Pavel Vachtl
Oboru umělé inteligence se konečně začíná dostávat pozornosti i v komerční sféře a investice do vývoje rostou. Průmysl i běžné součásti našeho života se totiž v dohledné době bez sofistikovaných zařízení na bázi umělé inteligence neobejdou, upozorňuje třetí díl mikroseriálu o umělé inteligenci.
Umělá inteligence v roce 2018, 2. díl: Neuronové sítě a biologické inspirace pro AI
10. 12. 2018
|
Pavel Vachtl
Po prvních dekádách rozvoje AI selhaly představy o možnosti celistvého návrhu obecně inteligentních systémů, jak jste si mohli přečíst v prvním dílu mikroseriálu o umělé inteligenci. Poté se zhruba od začátku 80. let minulého století mnozí vědci znovu obrátili ke zcela odlišnému modelu: Začali se s pokorou a detailně učit z živé přírody a z toho, jak fungují mozky člověka a zvířat. Tedy poznávat to, jak se zformovaly kognitivní systémy a schopnosti živých tvorů.
Umělá inteligence v roce 2018, 1. díl: Skutečně chytré stroje jako novodobý sen lidstva
7. 12. 2018
|
Pavel Vachtl
Máme se umělé inteligence bát, připraví nás o místa, nebo nás dokonce zotročí? Umělou inteligencí je ve své podstatě i kalkulačka či textový editor. O sestrojení něčeho, co lze skutečně s hrdostí nazývat "umělá inteligence" a mělo by se skutečně schopnostmi a "uvažováním" přiblížit člověku, se odborníci snaží již více než 60 let.
Žábám díky novému bioreaktoru dorostou nohy rychleji
6. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Jaké by to bylo, kdybychom si mohli nechat narůst libovolnou useknutou končetinu? U lidí budeme na odpověď na tuto otázku nejspíše ještě dlouho čekat - žáby ji však už znají. Nový přenosný bioreaktor jim navíc v čerstvé studii dopomohl ke zrychlené regeneraci jejich končetin. Může jednou pomoct i lidem?
Nový japonský android umí dělat těžkou práci v nebezpečném prostředí
5. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Má 182 centimetrů a váží těsně přes metrák - japonský android HRP-5P slibuje jednou ulevit dělníkům, kteří musejí přenášet či montovat těžký náklad v rizikovém prostředí. Neslyšíme však něco podobného již po několikáté? Není hon za automatizací jenom dalším populárním "strašením" koncem současného světa? HRP-5P připomíná, proč je automatizace tak pomalá, jako i neodvratná.
Sonda OSIRIS-REx dorazila k asteroidu, přiveze nám z něj kousek povrchu
4. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Víc než dva roky po svém startu z Kennedyho kosmického střediska kosmická sonda OSIRIS-REx dorazila k vzdálenému asteroidu 101955 Bennu. Stalo se tak v pondělí večer našeho času. Bennu obíhá na dráze podobné té pozemské, jeho blízkost naší planetě by tak mohla napovědět i leccos o tom, z jakých materiálů vznikal i náš domov. Mise je o to významnější, že OSIRIS-REx nám z Bennu za pět let přiveze i vzorek místní půdy!
Krize zažehnána. Raketa Sojuz se vrátila na oblohu
3. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
K obloze se v pondělí ve 12:31 vznesl raketový nosič Sojuz-FG s tříčlennou posádkou mise Sojuz MS-11. Jedná se o první pilotovaný let od říjnové nehody jiné rakety Sojuz, při níž musela dvoučlenná posádka mise MS-10 překonat krušné okamžiky nouzového oddělení od nosiče a přistání. Zdá se tak, že se podařilo zažehnat potenciální krizi se zásobováním Mezinárodní kosmické stanice, která v případě delšího setrvání ruských raket na Zemi hrozila.
Země na sebe může jiné civilizace upozornil laserovou pulsní 'vábničkou'
2. 12. 2018
|
Pavel Vachtl
Šance, že se ve vesmíru náhodně potkají a vzájemně zkontaktují dvě civilizace, byť jsou obě schopny pozorovat a zkoumat okolní vesmír, je poměrně malá. Dva vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) však nedávno v magazínu The Astrophysical Journal aspoň teoreticky analyzovali způsob, jakým může jedna civilizace zviditelnit svoji přítomnost ve vesmíru a celkem pravděpodobně tak na sebe upozornit případné okolní pozorovatele, tedy ostatní civilizace v blízkém okolí.