Poslední snaha o spojení se sondou Opportunity selhala. Sonda je mrtvá
13. 2. 2019 – 22:32 | Vesmír | Ladislav Loukota | Diskuze:
Jeho plánovaná mise měla trvat jenom 92 dnů, nakonec však zabrala 5498 dnů. Letitý rover Opportunity, který na Rudé planetě přistál v době, když byl premiérem Česka ještě Vladimír Špidla, však dle tiskové konference agentury NASA definitivně odešel do křemíkového nebe. Osudná se mu stala loňská písečná bouře, která mu znemožnila čerpat solární energii. Do jejího konce se mu zřejmě vyčerpaly náhradní zdroje energie v bateriích.
Poslední depeše nevyšla
Řídící středisko se v uplynulém dni pokusilo o poslední spojení se sondou, která se nehlásí od 10. června 2018. Všeobecně se předpokládalo, že šance na úspěch je po stovkách předešlých pokusů mizivá - stále však existovala možnost, že Opportunity doznala i softwarové chyby a nová série signálů by ji v takovém případě ještě mohla oživit.
Jak však na večerní tiskové konferenci potvrdila NASA, pokus o spojení nevyšel, a agentura tak udělala za misí Opportunity poslední tečku. Rover od svého přistání 24. ledna 2004 ujel přes 45 kilometrů a detailně prozkoumal třeba okolí kráteru Victoria a Endeavour. Přinesl nám tak neocenitelná zjištění o geologii Rudé planety a možnost srovnat její současnost i pravděpodobnou minulost s vývojem Země.
Mezi významná zjištění, které Opportunity spolu se Spiritem přinesl, bylo například potvrzení toho, že Mars byl v minulosti vodním světem obsahujícím vhodné ingredience pro vznik života. "Oba rovery změnily způsob, jakým přemýšlíme o studiu jiných planet," uvedla na tiskové konferenci Lori Glazeová, výkonná ředitelka divize Planetary Science z NASA. "Když si dnes říkáme, že je chceme studovat, požadujeme při tom zejména mobilitu."
Hrobníkovi z lopaty
Mise Spiritu skončila v roce 2010. Opportunity však během svého působení na Marsu už jednu vlastní "smrt" přežila - v roce 2011, když prozkoumala Endeavour, s ní vlivem písečných bouří ztratilo řídicí středisko kontakt. Nakonec se však spojení podařilo obnovit. Plánovači mise proto Endeavour nazývají "druhým místem přistání" - přeneseně řečeno, sonda se tehdy podruhé "narodila".
Průzkum Marsu s odchodem Opportunity samozřejmě nekončí, ba naopak. Před měsícem na Marsu přistála sonda InSight, která zde umístila vůbec první seizmograf. Už sedm let brázdí Mars i rover Curiosity. Kolem planety navíc obíhá flotila satelitů poskytujících stále nová měření a pozorování. A v dohledné době má být na Marsu ještě živěji.
Jak mise ExoMars, tak i Mars 2020 by mohly již v příštím roce přistát s dvěma dalšími rovery. Jeden z nich se bude po spoluobjevitelce tvaru DNA jmenovat Rosalind a bude mít evropsko-ruský původ. Uvažuje se stále více také o robotické misi, která by z Rudé planety přivezla vzorek půdy k detailnímu zkoumání na Zemi. A budeme-li mít opravdu velké štěstí, snad se v příští dekádě vydají k Marsu i astronauti s logem SpaceX na paži.
Nezbývá než doufat, že všechny budoucí výpravy budou mít alespoň stejnou vyřídilku, jako měla Opportunity sama.