Dát si denně sklenku vína byl dlouho lékaři doporučovaná praktika. Alkohol je tu s námi, co je civilizace civilizací – panují dokonce (spíše nepravděpodobné) teorie, podle nichž byla tvorba fermentovaných nápojů tím, co doopravdy odstartovalo neolitickou revoluci. Tato látka se nám však v posledních staletích začíná vymykat kontrole, a tak i věda mění názor. Nejnověji to dokazuje metastudie, podle níž i jediná sklenka denně má měřitelný vliv na zvýšení úmrtnosti.

Mohli bychom jednou přijít na to, jak vyléčit Alzheimerovu chorobu? Po dvou letech se opět objevily náznaky, že se rýsuje kladná odpověď. Zdá se totiž, že někteří lidé jsou vůči projevům Alzheimera imunní, a to přestože u nich choroba vesele bují. Z čeho pochází tento paradox?

Znáte svou krevní skupinu? I pokud ne, v českém zdravotnictví na tom příliš nesejde - i v akutních případech jsou lékaři povinováni vaši krevní skupinu prověřit. V zahraničí, zejména v exotičtějších zemích, však nemusíte mít podobné štěstí vždy. Transfúze nekompatibilního krevního typu přitom může mít fatální následky. Co kdyby však medicína disponovala univerzální krevní skupinou? Právě těmito kroky kráčí aktuální práce doktora Stephena Witherse, které se podařilo efektivněji přetvořit různé krevní skupiny na typ 0.

Snad až tělo Alexandra Velikého vyhlíželi největší snílci na počátku července uvnitř nově odhaleného egyptského sarkofágu. Namísto toho po otevření archeologové zjistili, že na ně čekají tři neoznačené kostry a lavina exkrementů, které do hrobky natekly zřejmě z nedalekého odpadního potrubí. Zdálo se, že to, co někteří vyhlíželi jako archeologický objev desetiletí, nakonec skončilo typicky ironickou tečkou. Detailnější analýza obsahu sarkofágu však přeci jenom našla zajímavější materiály, než jenom splašky.

Není černá díra jako černá díra, ukazuje miniseriál Neddu. Jeho pátý díl přináší jejich různé zvláštnosti a typové odlišnosti. Některé jsou opravdu velmi zajímavé a zásadní a dále posunují hranice toho, co je v moderní fyzice v jistém smyslu "bláznivé" nebo "bizarní". 

Vznik života, původ hlavních skupin pozemských organismů či kořeny fotosyntézy patří k nejzajímavějším, ale také nejožehavějším tématům moderní biologie. Vědci se tradičně při hledání odpovědí na tyto otázky obraceli ke zkamenělinám. Z doby před více než miliardou let známe ovšem jen hrstku fosilií, které navíc není snadné zařadit. "Molekulární hodiny" založené na postupném hromadění mutací nabízejí alternativní cestu, jak datovat nejdůležitější události pozemské evoluce. Ani ty však nejsou "bez much". Tradičně navíc udávaly ohromná časová rozmezí, kdy k milníkům evoluce mohlo dojít. Autoři nejnovější studie tohoto typu nicméně tvrdí, že se jim většinu překážek podařilo překonat…