O to, odkud vesmír vznikl a kam směřuje, se fyzika pře od té chvíle, co se fyzikou vůbec může nazývat. Byť moderní převládající názor mluví o vzniku v singularitě během Velkého třesku, stále éterem létají i nejrůznější alternativní hypotézy. Některé, jako jedna aktuální, se namísto čistého vývoje vesmíru z bodu A do bodu B zaobírají možnosti, že celý kosmos má cyklickou povahu – jeho smrt je vznikem nového vesmíru, jehož následná smrt dá zase život dalšímu vesmíru. Nakolik lze však nejnovější studii lobbující za cykličnost doopravdy věřit?

Psal se 5. leden 1961, když článek doktora Austina Smitha popisoval, kterak budou umělé orgány zřejmě ve vzdálené budoucnosti roku 2000 již běžným vynálezem. Jenže ani nyní nemůžeme říct, že by se jeho vize opozděně naplnila. Výzkum na poli umělé produkce orgánů sice běží, do praktického nasazení má však daleko. Výrazným krokem kupředu je proto "vypěstování" a "implantování" prvních umělých orgánů čtyřem prasatům. Věc je však složitější, než se na první pohled zdá – čuníkům byly totiž reimplantovány "tak trochu" stejné plíce, které jim byly předtím odebrány.