Články s tagem: Věda
Hnusí se vám strupy nebo pot? Tíhnete k myšlenkám diktátorů
23. 4. 2018
|
Jan Toman
Politické trendy ve vyspělém světě vykazují v posledních letech neoddiskutovatelný obrat k autoritářství, respektive poptávku po silném vůdci, který konečně udělá "pořádek". K vůdčím osobnostem přitom nejčastěji tíhnou lidé, kteří mají zvýšenou míru odporu a znechucení. Je jedno, zda vůči fekáliím, vředům nebo třeba i sexu.
Za plešatění mohou oba rodiče, nikoli jen geny z matčiny strany
22. 4. 2018
|
red
Celé roky se vina za plešatost sváděla na matku a geny poděděným z její strany. Podle letošní studie za předčasnou ztrátu může vyšší koncetrace pohlavního hormonu dihydrotestosteronu v tkáni hlavy. A za to matka nemůže...
Nacistické chemikálie zabíjely i stromy. Aby skryly obří bitevní loď
21. 4. 2018
|
red
Obávaná německá bitevní loď Tirpitz měla během druhé světové války bránit možnému vylodění spojenců v Norsku. Aby ji spojenci ukrytou v norských fjordech nenašli, maskovali ji chemickou mlhou. Ta sice tři roky plavidlo chránila, ale okolní stromy poškodila tak, že se z toho vzpamatovávají ještě dnes.
Mikroplasty má ve střevech sedmdesát procent mořských ryb
21. 4. 2018
|
Pavel Pešek
Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky. Prostřednictvím tuňáků, mečounů a dalších dravců, kteří je uloví, se mohou dostat i do lidského těla.
Vraždy ve světě zvířat: Samec kosatky s matkou brutálně utopili cizí velrybí mládě
20. 4. 2018
|
Pavel Pešek
Zabíjení nepříbuzných mláďat je v přírodě překvapivě běžné, vyskytuje se hlavně u zvířat, která žijí ve skupinách a rodí mláďata celý rok. Tento typ chování je pro samce výhodný ze dvou důvodů. Odstraní potomka nebo potomků samcových konkurentů, a navíc zabití mláděte obvykle urychlí návrat samice do říje. Tento typ chování byl pozorován u více skupin živočichů. Nyní poprvé i u kosatek.
Novou podvodní GPS inspirovaly oči garnátů, pomůže ponorkám
19. 4. 2018
|
Ladislav Loukota
Tmavě modré prostředí pod vodní hladinou nedává lidem mnoho možných metod navigace a povrchové aparáty jako GPS pod mořem také selhávají. Queenslandská univerzita ovšem pomocí svého nového vynálezu možnosti podvodní navigace mění – podařilo se jí vyvinout senzor, který může až do několika stovek metrů přesně určit pozici plavidla. Inspirací pro něj byla zraková ústrojí hlubokomořských živočichů.
Za nechutný zvuk při prokřupávání kloubů může zhroucení bublin
18. 4. 2018
|
red
Prokřupávání kloubů patří vedle skřípání zubů a zapnuté zubařské vrtačky mezi zvuky, které pravidelně obsazují první příčky v anketách o nejnepříjemnější zvuk. Více než sto let se vědci pokoušeli přijít na to, co ono lupnutí způsobuje, nyní to vypadá, že záhadu rozluštili. Pomohla jim k tomu matematika.
Brouk prskavec trumfne i Karkulku. Z žabího žaludku unikne takřka dvě hodiny po sežrání
17. 4. 2018
|
Jan Toman
Jak nás učí pohádka o Červené Karkulce, když zvíře spolkne svou kořist, ještě nemusí mít vyhráno. Pravda, velcí dravci mají ve zvyku svou kořist před pozřením roztrhat. Po zásahu dřevorubce by tak zřejmě Karkulka nevyšla ven z vlčích útrob v původním stavu. U jiných predátorů by ale mohla mít daleko větší štěstí. Vyprávět by mohly hlavně žáby, z jejichž trávicího traktu nezřídka uniknou různé larvy, brouci, ale i malí hadi. O moc lépe na tom al nejsou ani ryby, nebo dokonce ptáci, jejichž trávicím traktem mohou beze skvrnky projít nestrávení plži. I v takovém případě by ale hrdinka dětské pohádky mohla jen tiše závidět pravému přeborníku v přežívání zdánlivě ztracených situací – brouku prskavci.