Zatímco největší suchozemský čtyřnožec, slon, váží kolem deseti tun, plejtvák obrovský bez problémů dosáhne i na dvacetinásobek. Nejméně desetinásobný rozdíl nalezneme i v délce a celé srovnání korunuje fakt, že dospělý slon nemusí dosahovat ani velikosti velrybího jazyka. Dobrá, řeklo by se, velryby jsou jednoduše velké. Podobné formy gigantismu ale nalezneme také u dalších skupin savců, které přešly do vodního prostředí. Jaké zákonitosti za zvětšováním vodních savců stojí? Nebo je snad celý trend pouze výsledkem náhody?

Dobře si podiskutovat s člověkem s odlišnými názory může být příjemná a obohacující záležitost, někdy jde ale dost na nervy. Roli přitom hraje nejen osobnost diskutujících, ale i témata, o nichž si povídáme. Některá jsou extra výbušná, řádně stresující a pocuchají i dosud solidní vztahy.

Snad jenom málokdo se může pochlubit bezproblémovou pamětí. Nejde pouze o přirozené zhoršování naší schopnosti vybavit si znovu vzpomínky – paměť je likvidována i celou řadou neurologických chorob. Právě těmto pacientům nyní dává naději první úspěšná demonstrace paměťového implantátu zlepšujícího "externě" schopnost znovuvyvolání vzpomínek, který předvedli vědci na americkém Wake Forest Baptist Medical Center.

Před cestováním do hlubokého kosmu nám stojí ještě řada překážek. Dost možná tou nejvýznamnější je však radiace - významnou hrozbu představují jak kosmické záření bičující vesmír konstantně, tak i extrémní vlny radiace přicházející čas od času. Zatímco na Zemi nás před zářením (povětšinou) chrání magnetosféra, ochrana v kosmu by vyžadovala nezměrné tuny nákladu v podobě tlustších plášťů lodí. Možná však existuje ještě jeden způsob – magnetosféra umělá. Na cestě k ní nyní NASA udělala krok kupředu.

Co mají společného zrzaví lidé a X-meni? Mnohé! Obě skupiny jsou svým způsobem "mutanty", kterým šlo v určitých obdobích o krk. A ač už zrzci a zrzky většinou nebývají terčem nebezpečných pověr a nebudí podezření, mají tito lidé stále více pozornosti, než ti s jinou barvou vlasů. Nic naplat, fascinace nejméně obvyklým odstínem vlasů prostě zůstává. V laických i vědeckých kruzích. 

Po Manhattonu pobíhají veverky a mývalové, po Staten Islandu dvě tisícovky jelenů, v Brooklynu hnízdí sovy, po Bronxu běhají kojoti a na jeho skalách odpočívají tuleni. New York plný mrakodrapů je - ač se to může zdát překvapivé - pro volně žijící zvířata téměř rájem.