Články s tagem: Věda
Člověk
Válka Billa Gatese s obrnou je záslužná, nemoci však v poslední době přibývá
28. 12. 2017
|
Ladislav Loukota
Dětská obrna se do konce tohoto roku možná stane druhou vymýcenou nemocí, která sužuje lidské plémě. Letos na podzim to prohlásil Bill Gates, jehož spolufinancování iniciativy na eradikaci nemoci může zapsat do dějin stejně významně jako Jonase Salka, tvůrce první úspěšné vakcíny proti dětské obrně. Bližší pohled ale naznačuje, že předčasný optimismus není na místě. Obrna totiž možná neřekla své poslední slovo a může se ještě v plné síle vrátit.
Příroda
Na pultech se objevilo první geneticky modifikované jablko. Nehnědne
23. 12. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Po rozkrojení a vystavení kyslíku nezhnědne - první geneticky upravené jablko se dostalo do obchodů. I když zatím jen amerických, kde má svým dlouhotrvajícím "bezchybným" vzhledem motivovat zákazníky k větší konzumaci ovoce a menšímu plýtvání jídlem.
Člověk
Dobří vypravěči mají větší šanci na vztah, potvrdila studie
18. 12. 2017
|
red
Pouhý dostatek jídla, pití a střecha nad hlavou nestačí k životu ani přírodním kmenům. Potřebují i něco víc - a studie londýnské univerzity UCL ukázala, že je to vyprávění příběhů. Umění dobrého vypravěčství lidem zvedá společenský status a oblibu u ostatních. Ti jsou za dobré historky obětovat i dobré jídlo.
Příroda
Poznejte středoevropské vlky. Kdo jsou, odkud pocházejí a čím se vyznačují?
15. 12. 2017
|
Jan Toman
Vlky buď lidé rádi mají, nebo nemají. Málokoho ale nechávají tyto majestátní šelmy zcela chladným. Na vině je především naše dlouhá společná historie. Z ní na jednu stranu vzešel nejvěrnější lidský společník – pes – ale také obraz vlka jakožto hrozby a nebezpečného škůdce. I proto byl v minulosti nemilosrdně vybíjen. V posledních letech se nicméně začíná blýskat na lepší časy. Areály divokých šelem po celé Evropě rostou a vlky můžeme potkat dokonce i v České republice. O jaké vlky se ale jedná? Kudy se k nám dostali? A co nám mohou sdělit o dějinách vlků ve střední Evropě?
Příroda
Úžasné čínské nálezy převrací náš pohled na pterosaury. Svá mláďata 'piplali' jako ptáci
14. 12. 2017
|
Jan Toman
Pterosauři byli jednou ze tří skupin obratlovců dokonale přizpůsobených aktivnímu letu. Zatímco ptáky a netopýry můžeme potkat i dnes, létající plazi definitivně odešli ze scény spolu s neptačími dinosaury před 65 miliony let. I proto je obestírá aura tajemství, kterou se jen občas podaří prorazit některému paleontologovi.
Technologie
Solární elektrárny v kosmu čekají na výstavbu už půl století, stále marně
13. 12. 2017
|
Ladislav Loukota
Energii z vesmíru je možné přenášet na Zem pomocí radiových vln, tvrdí americká iniciativa pro vesmírné solární elektrárny. Hypotetický projekt by sliboval šmahem vyřešit prakticky všechny nešvary spojené s produkcí elektřiny. Prozatím je však čistě ve fázi teoretických úvah. Jsme na pokraji revoluce v energetice?
Příroda
Vědci odhalili, proč mají šelmy různorodé obličejové masky
11. 12. 2017
|
Jan Toman
Ve známé pohádce se Karkulka divila, proč má "babička" tak velké uši, oči a zuby. Pokud by se ale vlku převlečenému za prarodiče podívala do obličeje pořádně, udivila by ji možná jiná věc. Proč mají vlci – ale také jiné šelmy – na hlavě tak často ornamentálně zbarvenou srst?
Příroda
Dopad meteoritu, který vyhubil dinosaury, přinesl ještě větší apokalypsu, než jsme předpokládali
10. 12. 2017
|
Jan Toman
Na první pohled se může Země zdát jako docela příjemné místo k životu. Při pohledu z dlouhého časového hlediska se ale nacházíme na střelnici. Naši planetu každou chvíli zasáhne větší či menší vesmírné těleso. Události jako dopad tunguzského meteoritu, které sice nemají celoplanetární následky, ale i tak mohou z povrchu zemského vymazat větší město, nastávají zhruba jednou za sto let. Dopady daleko nebezpečnějších těles, které mohou vést k dalekosáhlým změnám klimatu a hromadným vymíráním, jsou daleko vzácnější.