Mezi různými druhy katastrof spadají sopečné výbuchy mezi ty nebezpečnější. Jak výmluvně dokazují třeba starověké Pompeje, i docela běžné erupce mohou pod přívalem lávy a popela pohřbít celá města. V posledních letech upoutaly pozornost veřejnosti takzvané supervulkány – sopky, které dokáží při jediné erupci vychrlit přes tisíc krychlových kilometrů materiálu. Navzdory jejich ničivé síle jsou ale výbuchy takovýchto sopek extrémně vzácné. O něco menší erupce, které bychom ale stále mohli zařadit do škatulky "kataklyzmatické", však nastávají daleko častěji. Co o nich vlastně víme a dokážeme je alespoň do určité míry předvídat?

Naše planeta byla mladá a ještě doutnala po posledním impaktu pozdního velkého bombardování, když kdesi v oceánech vznikl z anorganických chemických reakcí náš nejstarší společný předek - skutečně živá bytost. Tento hypotetický jednobuněčný organismus dnešní evoluční teorie nazývají Poslední univerzální společný předek alias LUCA (Last Universal CommonAncestor). Vědcům z univerzity v Groningenu se jej však nyní podařilo znovu přivést k životu.

I čtvrt roku po svém odhalení nepřestává mezihvězdný asteroid Oumuamua překvapovat. Ačkoliv je objekt už na únikové dráze ven ze sluneční soustavy, data posbíraná při jeho průletu stále podléhají vědeckému studiu. Nejnověji se tak na nich ukázalo, že pravděpodobný původ Oumuamua sahá do neznámé soustavy dvou hvězd.

Satelitní snímky a průzkum pomocí dronů objevili u severovýchodního výběžku Antarktického ostrova obří, dosud skrytou, kolonie zhruba tři čtvrtě milionu hnízdících párů tučňáků kroužkových. O tom, že v oblasti tučňáci žijí, se vědělo, rozsah kolonií ale odborníky překvapil. Dosud známá populace se tak díky nim více než zdvojnásobila.

Sprostá a jinak nevhodná slova tvoří podle amerického výzkumu téměř jedno procento našeho každodenního slovníku. I když se jim bráníme, jsou sprostá slova pro naše zdraví užitečná.

Špatná zpráva pro notorické dietáře a dietářky. Vědci potvrdili dalším důkazem to, že takzvané "chudé diety" nadělají více škody než užitku a 95 procent lidí, jež je drží, mají do dvou či pěti let zpátky svou původní váhu, uvádí neurovědec Michel Desmurget. Nedostatek vůle přitom není na vině. Naše tělo prostě nechce zhubnout, není na to "naprogramované".