Infekce hlísty jsou spojeny s nižším výskytem obezity a komplikací s obezitou spojených. Dosud se příliš nevědělo o tom, jak přesně hlísti lidskou obezitu ovlivňují. Vysvětlení, že parazité ujídají zásoby hostiteli není dostačující. V nové studii proto vědci sledovali, jak ovlivní infekce hlísty obezitu u myší, u kterých byla vyvolána tučnou stravou.

Pro pochopení vlivu hlístů na metabolismus tuků je třeba se podívat detailněji na tukovou tkáň. Ta se běžně dělí na dva základní typy. Bílá tuková tkáň slouží převážně jako zásobárna tuků a je častější u obézních lidí. V hnědé tukové tkáni je tuku méně a přeměňuje se na teplo, je častější u hubených lidí.

V tukové tkáni ale nejsou jen tukové buňky. Druhým nejpočetnějším typem buněk, které se v ní nacházejí, jsou imunitní. Tuková tkáň se tak podílí na funkcích imunitního systému mnohem více než se dříve myslelo.

Zánět tukové tkáně

V případě obezity jsou důležité dva typy makrofágů. První typ je spojován se vznikem zánětlivých reakcí a je ve větší míře přítomný právě v bílé tukové tkáni. Předpokládá se, že jednou z příčin různých metabolických poruch asociovaných s obezitou, je chronické mírné zanícení tukové tkáně.

Druhý typ makrofágů je běžnější v hnědé tukové tkáni a působí naopak protizánětlivě. Infekce hlísty vyvolává imunitní reakci, která vede ke zvýšené aktivitě právě tohoto typu makrofágů a zvýšení jeho počtu oproti prvnímu typu.

Dosud proběhly jen testy na myších. U testované skupiny myší byla obezita vyvolaná stravou s vysokým obsahem tuků. Jedna skupina obézních myší pak byla infikována hlísty, konkrétně šlo o druh Heligmosomoides polygyrus. Jde o druh myšího hlísta, který se používá v laboratorních studiích na myších jako model pro lidské parazitární nemoci.

Parazitované myši přibraly výrazně méně než neinfikované myši, zlepšil se u nich poměr tukové tkáně ve prospěch hnědé a uložilo se jim mnohem méně tuku v játrech. Infekce hlísty tak podle studie může myši chránit proti obezitě vyvolané tučnou stravou. 

Poděkujte makrofágům

Aby si vědci ověřili, že klíčovou částí procesu je aktivace makrofágů druhého typu, následoval další experiment, ve kterém provedli transfuzi aktivovaných makrofágů od infikovaných myší do tlustých neinfikovaných myší. Transfúze imunitních buněk měla stejný vliv jako infekce hlísty. Podařilo se potvrdit, že klíčovou částí mechanismu, jak infekce hlísty chrání před obezitou, je změna aktivity typů makrofágů.

O terapeutickém použití střevních parazitů se diskutuje už dlouho. Příkladem mohou být testy používání léků založených na proteinech tasemnic pro léčbu Crohnovy nemoci. Práce o obézních myších a hlístech pomohla vysvětlit mechanismus, jak mohou paraziti měnit metabolismus hostitele a chránit před obezitou a souvisejícími problémy.

Tento typ studií slibuje do budoucna i praktické výstupy, ale zatím se dá říct, že nejjednoduším způsobem, jak se vyhnout obezitě vyvolané tučnou stravou, je zdravé stravování.