Největší světová populace mořských želv, která hnízdí na Velkém bariérovém útesu, může do několika desetiletí vyhynout. Kvůli globálnímu oteplování se z nakladených vajec líhnout v naprosté většině jen samice.

Ve světle řečí o přežití nejsilnějšího, krvavých zubech a nesmiřitelnosti evoluce se éteričtí motýli zdají jako stvoření z jiné planety. Poletují z květu na květ, sají nektar a na první pohled by se zdálo, že řeší spíše estetickou stránku své existence než holé přežití. Taje motýlí evoluce zkrátka představují tvrdší oříšek než studium jiných, ekologicky vyhraněnějších, zvířat. I tak se ale biologové této skupině hmyzu začínají dostávat pod kůži. 

O počátcích evoluce mnohobuněčných živočichů, odvětvení jejich prvních linií a vzniku dvoustranné souměrnosti toho stále moc nevíme. Třebaže výzkum, nově zahrnující i studium genetické příbuznosti evolučních linií, postupuje mílovými kroky, řada klíčových událostí zůstává před našimi zraky pořád skrytá. Jedním z těchto tajemství je i postavení mlžojedů, skupiny latinsky zvané Xenoturbellida, kterou lidé poprvé objevili až v polovině minulého století. 

Jezero Mono můžeme s trochou nadsázky označit za střípek cizí planety ve východní Kalifornii. Za posledních šedesát tisíc let, kdy je kompletně odříznuté od okolních toků, vyschlo do podoby koncentrovaného solného roztoku. Solanka obsahující chloridy, karbonáty a sulfáty z něj dělá nehostinné, životu nepřející místo, nemluvě o vysokých koncentracích vyložených jedů, jako je například arsen. 

Na první pohled by se mohlo zdát, že tak ikonická zvířata jako velryby už před námi neskrývají žádná tajemství. Pozornost lidí – ať už přírodovědců, umělců, nebo velrybářů – poutaly odpradávna a pronikly dokonce i na stříbrné plátno. O jejich tělesné stavbě, fyziologii i zvycích bychom měli vědět první poslední. Teprve nedávno však biologové odhalili, proč se některé druhy velryb v létě sdružují na mělčinách a zdánlivě nesmyslně se otírají o kameny.

Už v deseti měsících děti umí prokázat matematickou analýzu. Dokážou si spočítat, jak lidem záleží na konkrétní věci podle toho, co jsou schopni pro její získání udělat, ukázala studie vědců z Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu.