Články s tagem: Věda

Člověk

Hon na vrak Caligulova plovoucího paláce

Císař Gaius Caesar Augustus Germanicus, pro přátele jen Caligula, byl jedním z nejznámějších vůdců starověkého Říma. Nestalo se tak pro jeho slovutné úspěchy na kolbišti politiky či války, nýbrž pro pověstný zhýralý a amorální způsob života. Něco z toho nyní možná připomene průzkum vulkanického jezera Nemi ležícícho v Itálii. Archeologové se totiž na jeho dnu rozhodli najít Caligulovu třetí nechvalně známou výletní loď. 
Člověk

Vědci zkoumají Descartovu lebku. Objeví 'pahrbek geniality'?

René Descartes je právem považován za jednoho z otců moderní vědy. Tento francouzský filosof, fyzik a matematik proslul zejména pokusem o nalezení filosofické jistoty shrnutým do slavné věty „Myslím, tedy jsem“. Kromě svých filosofických bádání ovšem zásadně přispěl také k rozvoji moderní vědecké metody, analytické geometrie, optiky, psychologie a dalších oborů. Odrazily se ale tyto intelektuální kvality také ve stavbě a velikosti jeho mozku? 
Příroda

Amazonií se ve třetihorách několikrát prohnalo moře

V povodí Amazonky nalezneme místa s největší druhovou bohatostí na Zemi. Celkově zde můžeme narazit na statisíce různých druhů rostlin a živočichů, mnoho z nich dosud nepopsaných. Místní biodiverzita je výjimečná dokonce i v porovnání s ostatními tropickými deštnými lesy na naší planetě. Ale proč zde žije tolik různých druhů?
Člověk

Jaká tajemství skrývají stoleté nádory? Lékařům se podařilo nahlédnout do jejich genomu

Ke studiu genetických stránek rakoviny se váže jedna zásadní potíž. Výzkumníci jsou takřka bez výjimky odkázáni na materiál starý jen pár let. Když vynecháme takové speciality, jako jsou stále se množící tkáňové kultury – nejznámější kulturou rakovinných buněk je zřejmě slavná HeLa, buněčná linie odvozená roku 1951 z nádoru Henriety Lacksové – měkké tkáně se bez konzervace dlouho nezachovávají. 
Člověk

Mladí Češi, kteří posouvají svět kupředu

Pokud jste si někdy kladli otázku, na co bychom mohli být jako Češi pyšní, tak odpověď je nasnadě - na naše vědce. Česká věda se ve světě těší skvělé pověsti a bude i nadále. Odchovává totiž mladé odborníky, kteří posouvají kupředu nejen českou vědu, ale celý svět. Připomíná to mimo jiné cena Neuron, kterou ve středu převzala pětice mladých vědců.
Člověk

Stradivárky nejsou o nic lepší než moderní housle, tvrdí vědci

Když se Antonio Giacomo Stradivari krátce před polovinou 17. století narodil, nikdo z jeho příbuzných, měšťanů z italského města Cremona, nemohl tušit, že jeho jméno přečká staletí. Postupně se vypracoval na nejlepšího houslového mistra své doby a, jak tvrdí řada odborníků, dost možná nejlepšího výrobce smyčcových nástrojů všech dob. 
Člověk

Má člověk skutečně slabý čich? Zřejmě je to mýtus původem z 19. století

"Potkaní samci dokáží identifikovat samičí pach o koncentraci kostky cukru v plaveckém bazénu. Mrchožrouti cítí zdechliny na mnoho kilometrů. A čich psů je tak legendární, že se na něj spoléháme při hledání nebezpečných látek a stopování zločinců. Jen lidské čichové schopnosti nestojí za řeč. Pravda, zvládneme ocenit pěkně vonící květinu nebo chutnou večeři, ale to je tak všechno. Zbývající smysly zatlačily během lidské evoluce 'primitivní' čich do pozadí a ten nyní představuje chabou ozvěnu čichových schopností našich zvířecích předků."
Člověk

Středověcí vesničané zohavovali mrtvoly, báli se nemrtvých

Pokud platí, že pohřbívání zesnulých je známkou vyspělosti kultury, středověká anglická vesnice Wharram Percy na severu hrabství Yorkshire si tu svou za rámeček zřejmě nedala. Zdejší nález polámaných, spálených či jinak zohavených lidských těl objevených v pohřební jámě přesto vypovídá mnoho o někdejších venkovských zvycích.