Nakolik nás dokážou zasáhnout slova (ať už jde o chválu, nebo naopak nadávky), to ví úplně každý. Zaznamenali jste však někdy, že nejde jen o vliv na naši náladu či emoce, tedy na náš psychický stav. Slova jsou natolik mocná, že dokážou ovlivnit naše tělo. Připomeňme si studii, která na to upozornila před 20 lety. 

Přestože pláč patří k nejpřirozenějším lidským projevům, obestírá ho spousta tajemství. Víme sice, že ženy pláčou víc než muži, že lidé v bohatších zemích pláčou víc než v chudších, ale jinak zůstává nerozlousknutou záhadou. 

Přechod živých organismů na souš je považován za jeden z nejdůležitějších momentů pozemské evoluce. Kolikrát k němu ale vlastně došlo? O těch nejznámějších případech – pozemských rostlinách, obratlovcích či předcích hmyzu a několika dalších bezobratlých skupin – nepanují žádné pochyby. Jejich předkové postupně osídlili panenskou pevninu v průběhu prvohor. Otazníky se ovšem vznáší kolem charakteru této invaze. 

Pivo je jedním z nejstarších alkoholických nápojů na světě. Rčení "kdo nepije pivo, neví, co je dobré", se kterým by se bezpochyby ztotožnila i většina moderních milovníků zlatavého moku, se archeologové mohli dočíst už na starověkých sumerských tabulkách. 

Zajímá vás, jak si počíná průměrný Čech v ložnici, co ho láká, a co naopak odpuzuje? Zaujal vás výzkum strachu, fobií a lekání? Říkali jste si někdy, jestli se rozdíl mezi "skřivany" a "sovami" táhne i za rámec preferovaných hodin spánku? Nebo vás snad nejvíc vzrušuje otázka, jestli s tím vším nějak souvisí nákaza parazity? Všechna tato témata, o kterých jsme na Nedd.cz psali, respektive evolučně psychologické dotazníkové studie, ze kterých vycházejí, vzbudily u české veřejnosti mimořádný zájem. Právě teď rozjíždí tým profesora Flegra z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze další podobně laděný projekt – tentokrát s hlavním cílem přezkoumat předsudky, pověry a mystické myšlení v české populaci. A první překvapivé výsledky už jsou na světě.

Život na Zemi vznikl asi před čtyřmi miliardami let. Přinejmenším tomu nasvědčují různé nepřímé důkazy. S přímými důkazy – zkamenělinami nejdávnějších organismů – je potíž. Hornin z tak vzdálené minulosti se zachovalo jen málo a z této trošky jen malá část neprošla výraznou přeměnou za vysokých teplot a tlaků.