Buňky lidí, všech mnohobuněčných živočichů, rostlin a hub, ale také jednobuněčných prvoků, obsahují řadu vnitřních komponent. Některé jsou zbytnější a v evoluci se u určitých skupin ztratily nebo výrazně pozměnily. Další se zdají daleko důležitější. Jednou z naprosto nezbytných součástek jsou – nebo se do nedávna zdály být – "buněčné elektrárny", mitochondrie. 

Po "pádu dinosarů" přišli na scénu prakticky ze dne na den savci. Jak je možné, že přežili katastrofu, která dinosaury vyhubila? Klíč k této hádance možná ukrývají ježury. 

Různé lidské společnosti upřednostňují nejrůznější způsoby soužití mužů a žen. Přesto je s podivem, že většina velkých a úspěšných zemědělských společností, které daly základ modernímu lidstvu čítajícímu miliardy jedinců, přešla k monogamnímu uspořádání vztahů. Soužití jednoho muže s jednou ženou je standardem i u nás, byť samozřejmě v praxi nalezneme řadu výjimek. 

Lidstvo už v minulosti vystřídalo pěkných pár zdrojů energie – od síly zvířat a spalování dřeva až po uran a sluneční záření. Jak ale probíhaly přechody z jednoho uspořádání do druhého? Vyměnili lidé dřevo za uhlí nebo uhlí za ropu během pár let, nebo šlo o dlouhou trnitou cestu lemovanou odmítáním a neúspěchy? Naše vlastní zkušenost nasvědčuje spíše druhé možnosti.

Zavlečení nových nemocí, se kterými se místní obyvatelé nikdy nesetkali, může být zničující. Choroboplodné zárodky, které s sebou přivezli Evropané do Ameriky, zabily nesrovnatelně větší množství indiánů než železné meče conquistadorů. Obyvatelé středoamerických a jihoamerických civilizací ale zřejmě nebyli první, pro koho měl kontakt s neznámi patogeny, na které jejich imunita nebyla připravená, fatální následky. Prameny hned z několika směrů výzkumu dávají tišit, že naši předkové možná už ve starší době kamenné podobným způsobem vyhubili neandrtálce.

Znalci výtvarného umění jsou machři, ale někdy si ani oni nevědí rady. S identifikací autora velkolepého obrazu Judita a Holofernes, který byl nedávno nalezen ve francouzském Toulouse, jim ale můžou pomoct lékaři - podle nemoci štítné žlázy, která je vyobrazená na malbě přisuzované italskému baroknímu malíři Caravaggiovi.