Známky stárnutí se na lidech začínají projevovat většinou už od 26 let. Z jedné pětiny za to mohou geny, za zbytek může zdravotní stav a životní prostřední. Biologický věk se tak od toho reálného může lišit klidně o dvacet třicet let. Podle studie mezinárodního týmu vědců publikovaná na stránkách Proceedings of the National Academy of Sciences není výjimkou, když někteří lidé za jeden kalendářní rok zestárnou i tři biologické roky. Platí to ale i naopak, kdo žije aktivně, biologicky stárne pomaleji. 

Sedavé zaměstnání a absence pohybu ve volnu má rozsáhlé zdravotní dopady a dokonce může vyvolávat úzkostné stavy, jak zjistili vědci. Odborníci zkoumali, jak aktivita s nízkou spotřebou energie (tedy sezení) souvisí s emotivním rozpoložením. A jejich závěry by se neměly brát na lehkou váhu. 

Dospívající ve věku od 15 do 19 spí často méně než potřebných osm hodin, což s sebou nese rizika zdravotních problémů, včetně sklonu k obezitě a větší nehodovosti. Podle vědců Americké pediatrické akademie by vše vyřešilo posunutí začátku vyučování na pozdější hodinu. Ideálně tak, aby škola nezačínala dřív než v 8:30, píše francouzský deník Le Figaro.

Obezita má našlápnuto k tomu do několika let vystřídat kouření na postu jedné z hlavních příčin vzniku rakoviny. Podle lékařů je jedno z pěti úmrtí na rakovinu způsobeno obezitou, píše britský server SkyNews.

Vědci objevili doposud neznámou dědičnou nemoc, projevující se úbytkem krevních destiček a tím pádem zvyšuje pravděpodobnost propuknutí leukémie. Na výzkumu se podíleli i vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Objev byl zveřejněn v prestižním odborném časopise Nature Genetic. 

Tým vědců se ve švýcarské laboratoři pokusil napodobit mumifikační procesy, které používali staří Egypťané. Na noze zjistili, že postup popisovaný v historických dokumentech funguje, jen egyptští balzamovači byli třikrát rychlejší.