Články s tagem: vědecký výzkum a studie
Sní androidi o elektrorůžích? K čemu nám budou zelení kyborgové
9. 12. 2015
|
Jan Toman
Slovo kyborg proniklo v posledních letech ze stránek vědeckofantastických románů do reálného života. Stále častěji můžeme slyšet o mechanických náhradách končetin, očí, částí vnitřního ucha nebo dokonce vnitřních orgánů. Pravda, tyto "náhražky" svojí funkčností dosud nepřevyšují původní organické součástky, ale nemusí to trvat dlouho, a budeme se bavit o augmentaci neboli vylepšení lidského těla. Co ale vylepšení jiných druhů? Jako první člověka napadnou psi, možná další užitečná zvířata. S převratnou myšlenkou ale nedávno přišel tým švédských vědců – rozhodli se elektronicky "vylepšit" rostliny.
Jsou věřící spíš štědří a spravedliví, nebo lakomí a pomstychtiví?
19. 11. 2015
|
Jan Toman
Ačkoli se to při pohledu z české kotliny může zdát zvláštní, drtivá většina obyvatel naší planety vyznává tu či onu náboženskou víru. Za nábožensky založené se považuje zhruba 5,8 miliardy lidí, tj. celých 84 procent světové populace. Představitelé prakticky všech významných náboženství rádi zdůrazňují, že jsou jejich ovečky štědřejší, spravedlivější a vůbec morálně nadřazenější - když už ne přívržencům jiných náboženství, tak rozhodně ateistům s jejich podezřelými mravy. Obvykle to však není ničím víc než pouhým osobním přesvědčením samotných věřících. Ověřit to je otevřenou výzvou pro evoluční psychology.
Případ jako z hororu: Muž zemřel na rakovinu vlastního parazita
11. 11. 2015
|
Jan Toman
Příroda umí někdy překvapit i ostřílené přírodovědce. Stejně tak i nejzkušenější lékař občas narazí na případ, který ho donutí údivem zvednout obočí. Když se ale oba faktory spojí, je zaděláno na opravdovou senzaci. O jednom z takových případů referuje článek v posledním čísle lékařského časopisu New England Journal of Medicine. Tasemnice dětská v těle muže s oslabenou imunitou podlehla rakovinnému bujení, které se následně rozšířilo i do těla hostitele a během pár měsíců ho zabilo!
Exkluzivní svět vědy nabourává 'otevřený přístup'. Máme se bát?
4. 11. 2015
|
Monika Térová
"Publikuj nebo zhyň! (Publish or perish!)" praví známá vědecká zásada, na kterou si po roce 1989 musejí stále více zvykat i čeští vědci. Jenže dostat se do prestižních vědeckých časopisů je tvrdý oříšek - trvá to příliš dlouho a výsledek není vůbec jistý. Žijeme ale v otevřené éře internetu a tak se stále více rozmáhá fenomén "open acces" publikací. Co to je a jaká úskalí to přináší jak vědcům, tak laické veřejnosti?
Nebezpečný antropomorfismus: Přinutí vás prohrát víc, než byste chtěli
31. 10. 2015
|
art
Sklony k antropomorfismu má většina lidí. "Polidšťování" je v podstatě přirozenou lidskou tendencí. Pozor ale na to, k čemu to vztáhnete. Pokud to bude váš pes nebo kolo, nijak vám to neuškodí. Maximálně si může někdo zaťukat na čelo. Pokud to ale bude třeba hrací automat, může to mít tragické následky.
Velikost není všechno. S výškou podle všeho roste riziko rakoviny
25. 10. 2015
|
Jan Toman
Vysocí lidé to mají v životě jednodušší. Výzkumy opakovaně dokázaly, že dosahují v průměru vyššího vzdělání, jsou sebevědomější, úspěšnější, spokojenější, méně stresovaní a vydělávají víc peněz než jejich kolegové s průměrnou či podprůměrnou výškou. Nicméně, jak už to tak bývá, nic není zadarmo. Již z dřívějších studií vyplynulo, že mohou být náchylnější k některým chorobám. Rozsáhlý, v odborném tisku dosud nepublikovaný, švédský výzkum nyní ukázal, že vysocí lidé mají výrazně vyšší riziko, že se u nich za jejich života rozvine některý druh rakoviny.
Američané jsou hypochondři. Komplikují lékařské testy
13. 10. 2015
|
roj
Placebo efekt má na Američany tak silný vliv, že to komplikuje vývoj nových léků. Kvůli jejich hypochondrii je tak stále těžší poznat, zda nové léčivo funguje, či nikoli. Zajímavostí je, že takové množství hypochondrů v jiných zemích na světě vědci neobjevili.
Připravte se na přepisování učebnic: Viry jsou živé a pamatují první buňky!
8. 10. 2015
|
Jan Toman
Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.