Stačí se zadívat na hejna ptáků, která právě migrují do teplých krajin, aby člověku došlo, že tito opeřenci musí oplývat důmyslnými způsoby navigace. Jedním z nejdůležitějších smyslů, které při svých cestách využívají, je i vnímání magnetického pole. To, že se chovají, jako by měli v hlavě kompas, potvrdily i experimenty. Ba co víc, touto schopností se mohou chlubit i velcí savci a řada dalších živočichů. Přesto až do nedávna zůstávalo záhadou, jaké buňky jsou za vnímání magnetického pole zodpovědné a jak to dělají.

Příliš práce škodí, to je známý fakt. Víte však, co přesně s vámi udělá přepracování? Pokud dlouhodobě pracujete víc, než je záhodno, ohrožujete tím mimo jiné své srdce. Pokud pracujete přes 55 hodin týdně, riziko koronárních onemocnění nebo infarktu stoupá o 10 až 33 procent, varují vědci z londýnské univerzity UCL.

Jediná kapka krve by měla brzy pomoci odhalit biologický věk osob. Vědci z londýnské King's College přišli s jednoduchým testem, pomocí něhož je možné zjistit, jak rychle daná osoba stárne, jaký je biologický věk orgánů určených k transplantaci či jaká jsou v případě transplantace rizika. Do budoucna by také možná mohl test pomoci odhalit, kdo má vyšší předpoklady k Alzheimerově chorobě, píše italský deník Corriere della Sera.

Proti kocovině zřejmě není pomoci. Nizozemští a kanadští vědci ve své studii zbourali jeden z největších mýtů, který kolem kocoviny panuje. Prokládání alkoholu dostatečným množstvím vody ani dostatečná konzumace jídla bolestem hlavy druhý den ráno nezabrání. Jediná prevence tak podle nich je ubrat na množství alkoholu. 

Vědci z Harvardovy univerzity jsou o něco blíž vytvořené léku na obezitu či cukrovku, podařilo se jim prokázat existenci hormonu sportu - irisinu. Hormon stimulující spalování tuku je sice v těle přítomen v minimálním množství, ale jeho koncentrace roste úměrně tomu, jak se člověk pohybuje. Časem by tak mohli vědci pomocí hormonu vyrobit dokonce pilulku na hubnutí, píše italský deník La Repubblica.

Při plánování cesty na Mars se stále dokola řeší technologie, ale co samotní astronauti? Vydrží tak dlouho odříznuti od světa? Nebude jim třeba hrozit ponorková nemoc? "Nehrábne" jim? Šestice vědců - tři muži a tři ženy - to chce zjistit a nechala se na rok zavřít do hermeticky izolovaného prostoru.