Články s tagem: Vesmír

Je tomu víc než tři roky, co se sonda New Horizons stala naší první sondou, která dosáhla trpasličí planety Pluto. Její mise však průletem kolem této vzdálené výspy sluneční soustavy neskončila. Poslední den uplynulého roku totiž New Horizons úspěšně prolétla kolem dalšího, nápadně menšího tělesa Ultima Thule. Po mnoha hodinách čekání nyní poslala na Zemi i první ostřejší snímky - těleso na nich vypadá jako takový "větší" sněhulák. Jedná se o vůbec nejvzdálenější těleso sluneční soustavy, kolem kterého prolétla pozemská sonda.

Stačilo málo a mise sondy New Horizons mohla skončit, nebezpečný průlet kolem vzdálené planetky Ultima Thule však sonda zvládla na jedničku, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Díky tomu může už v následujících dnech zaslat první snímky planetky vzdálené od Země 6,6 miliardy kilometru.

Tvrdá stránka vědy i v roce 2018 pokračovala v rozšiřování našeho povědomí o životu, vesmíru a vůbec. Ať už to byly pozorování elementárních částic, pozorování kosmických jevů anebo astronomická pozorování s pomocí elementárních částic, po letošku víme více o zemském jádře, roli vody ve vesmíru nebo třeba Higgsově bosonu. Většina výzkumů je čistě vědeckého rázu - existují však i příklady praktičtějšího využití vysoké fyziky. Připomeňme si, co vše věda odhalila v roce 2018. 

Krátce po Velkém třesku existovala hmota ve vesmíru ve stavu, zcela odlišném od podoby, ve které ji známe dnes. Byla velmi stlačená, hustá a podrobená extrémně vysokým tlakům a teplotám, které dnes ve vesmíru pravděpodobně už nikde neexistují. Přesto se americkým fyzikům podařilo takovou hmotu vyrobit ve srážkovém urychlovači.

Saturn, vzdálená šestá planeta sluneční soustavy, je všeobecně slavná především svými bílými prstenci. Jde se o jedinou planetu sluneční soustavy, která se pyšní podobně monumentálním doplňkem, i když mnohem slabší prstence nalezme i u jiných plynných obrů. Ani saturnské prstence však nebudou mít věčného trvání. Zmizet by mohly už během 100 až 300 milionů světelných let. To nám však na druhou stranu naznačuje i jejich stáří.

Nachází se v podobné vzdálenosti jako sonda Voyager 2, nově objevená trpasličí planeta VG18 je tak i podobným rekordmanem. Jedná se totiž o doposud nejvzdálenější astronomické těleso objevené v periferii sluneční soustavy. Měření její orbity by nám mohla dodat nové poznatky při hledání stále unikající hypotetické deváté planety.