Místem přistání je planina Elysium Planitia rozkládající se na severní polokouli nedaleko rovníku okolo vulkánu Elysium Mons. Zvoleno nebylo kvůli speciálním vlastnostem pro vědecký výzkum, ale z pragmatických důvodů - relativní absence větších kamenů zjednodušuje přistání samotné, nízká elevace prodlužuje zpomalení sondy atmosférou, umístění u rovníku pak zase zajišťuje sluneční svit pro solární panely. Oblast přistání se nachází jenom 600 kilometrů severně od kráteru Gale, kde operuje slavný rover Curiosity.

Na rozdíl od něj je však sonda InSight stacionární. Jejím vědeckým posláním je především geologické studium Rudé planety a její minulosti. Ve vybavení jsou tak citlivý seismometr pro detekci marsotřesení a také sonda, která se zavrtá pod povrch a bude zde měřit tepelný tok v kůře. Třetím významným přístrojem je radar pro měření velmi drobných odchylek v rotaci Marsu, které by mohlo způsobovat aktivní jádro planety.

Trio přístrojů má sbírat data pro zjišťování, zdali je Mars stále geologicky aktivním tělesem. Ačkoliv jde o misi americké NASA, seismometr dodalo francouzské Národní centrum kosmického výzkumu. Krom geologických experimentů se sekundární vědecké přístroje jako španělská meteorologická stanice či duo barevných kamer, které pořídily i první záběr níže, dále zaměří i na další studium Rudé planety.

První záběr InSight z Marsu | zdroj: NASA

"Byli jsme dnes svědky dalšího úspěšného přistání na povrchu Marsu," hodnotí úspěch InSight Petr Brož působící na Geofyzikálním ústavu AV ČR, "Tentokrát se tam Američanům ve spolupráci s řadou zahraničních partnerů podařilo dostat seismometr a tepelnou sondu, díky čemuž se konečně dozvíme, jak vypadá Mars uvnitř. Máme tak možnost se dozvědět více nejenom o vzniku a vývoji samotného Marsu, ale i prohloubit naše představy o vývoji kamenitých planet napříč sluneční soustavou i mimo ni."

Nejasná zpráva o marťanské geologii

Insight byl vybudován na mustru starší sondy Phoenix, která přistála na povrchu Marsu v roce 2008. Ale sázka na otestované technologie nebyla tak jednoduchá, jako si NASA původně malovala. InSight měl původně startovat již v roce 2016, kvůli problémům se seismometrem však musel být start odložen a další okno se objevilo až v květnu 2018.

InSight by v součtu mohl napomoct odpovědět na otázky o povaze marťanské geologie. Vědci se dodnes přou, nakolik Mars je či není vulkanicky aktivní. Převládající názor předpokládá, že marťanské jádro je již vyhaslé, faktem ovšem je, že může také třímat hlubokým spánkem. Kosmonautika jednoduše pozoruje Mars příliš krátkou dobu, aby bylo možno s jistotou říct tak či onak.

Právě na to by InSight mohl vrhnout nové světlo. Pomocí studia tloušťky, tvrdosti a hustoty jádra (zjištěné ze seismických vln) dá vědcům náhled do složení podzemní části Rudé planety. Z té pak lze odvozovat nejen současný stav jádra, ale i procesy, které čtvrtou planetu formovaly během jejího vzniku.

I pokud však seismometr nezaznamená žádné otřesy dané (případným) aktivním jádrem, může přesto posloužit k mapování podzemní struktury Marsu. Očekává se totiž, že bude schopný detekovat i akusticko-seismické vlny způsobené 10 až 200 atmosférickými detonacemi meteoritů, které vstoupily do marťanské atmosféry. Údaje přitom poslouží ke srovnání i geologických dat ze Země.