Články s tagem: zdraví a životní styl
Magazín
Vousy jako semeniště bakterií? Kdepak, hůř je na tom oholená tvář
13. 3. 2016
|
red
Pokud patříte k odpůrcům plnovousů, protože vám přijde, že je to hotová skrýš pro mikroby, pak budete překvapení. Ani oholená tvář na tom není nijak skvěle, dokonce naopak. Vypadá to, že bakterie Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) se budou mnohem pravděpodobněji vyskytovat na tvářích mužů, kteří se každé ráno holí.
Magazín
Je závislost na pornu skutečně závislostí?
11. 3. 2016
|
Lenka Dvořáčková
Když herec a bývalý hráč amerického fotbalu Terry Crews před několika týdny zveřejnil sérii videí, v níž se velmi otevřeně zpovídá ze své závislosti na pornu, prolomil tabu. A otevřel otázku – jestliže lékaři uznávají závislost na sexu, je možné mluvit i o závislosti na pornu?
Člověk
Kuriózní případ: Žena začala po plastické operaci trpět kleptomanií
9. 3. 2016
|
Jan Toman
Každý zkušený lékař by mohl vyprávět o stovkách případů, ze kterých plynou užitečná ponaučení. Jednotlivé kazuistiky ale nejsou jen zajímavé. Jsou významné i z historického hlediska. Zdaleka ne každý důležitý lékařský objev začínal rozsáhlou studií. Celou řadu z nich lze vystopovat k jednomu, nezřídka kurióznímu, případu.
Člověk
Káva jako lék: Už dva šálky denně zřejmě chrání játra
7. 3. 2016
|
Jan Toman
"Ty testy nevypadají dobře… Kávičku si pravidelně dáváte?" Nemusí to trvat dlouho a podobnou otázku možná uslyšíte i od svého lékaře. O lékařských účincích kávy se vedou vzrušené diskuse už léta. Zatímco dříve se poukazovalo hlavně na negativní důsledky její nadměrné konzumace, v posledních letech výzkumníci upozorňují spíše na studie prokazující její pozitivní účinky na lidský organismus.
Člověk
Věda o zívání: Opravdu je nakažlivé, hlavně mezi ženami
15. 2. 2016
|
Jan Toman
Snad ani nejde vymyslet věc obyčejnější a nudnější než zívání. Proč by se jím proboha měl někdo zabývat? Možná už proto, že zívají téměř všichni obratlovci, od ryb po člověka. Zřejmě tedy půjde o věc velmi důležitou, nebo alespoň související se samotnými základy hlavních tělních funkcí. Přesto je jeho účel pořád trochu záhadou.
Člověk
Převratný objev českých vědců: Rh faktor ovlivňuje náchylnost k různým nemocem
10. 2. 2016
|
Jan Toman
Krev není voda. O tom, že je tato životodárná tekutina kolující našimi cévami opravdu unikátní, se mohl přesvědčit každý, kdo ji někdy daroval nebo přijímal krevní transfuzi. Ze záhadné, pro život nezbytné substance se přičiněním lékařů a biologů v průběhu 20. století vyklubala viskózní směs vody, nezbytných živin a krevních buněk – červených i bílých krvinek a krevních destiček.
Člověk
Transplantace zvířecích orgánů: Čeká nás revoluce ve zdravotnictví?
22. 1. 2016
|
Jan Toman
Co mají společného nejnovější techniky genové manipulace, pokrok ve zkoumání kmenových buněk a hádající se američtí medikové? Zadními vrátky se k nám připlížila budoucnost. A dává o sobě hlasitě vědět. Zcela představitelnými a s nynější technikou uskutečnitelnými se stávají biomedicínské postupy, které ještě před pár lety vévodily vědeckofantastickým románům. Pokud se nevynoří nějaká zásadní překážka, během několika let bude zřejmě možné lidem transplantovat speciálně upravené zvířecí orgány či orgány vypěstované ve zvířatech z lidských buněk. Příznivci těchto transplantací lákají na dlouhý a zdravý život, zatímco odpůrci straší scénami jak vystřiženými z filmu Ostrov doktora Moreaua. Zdravotnické instituce mezitím nabádají k opatrnosti, ale pokrok si hledá vlastní cesty…
Člověk
Jaká tajemství skrývají římské latríny?
16. 1. 2016
|
Jan Toman
Vědní obory se někdy potkávají na opravdu neobvyklých místech. Vezměme si třeba historickou parazitologii – výzkum toho, jakými cizopasníky trpěli naši předkové. Aby na tuto zajímavou otázku mohli odborníci najít odpověď, tak si musí zahrát na detektivy. Ve stylu Indiana Jonese cestují po muzeích a archeologických nalezištích a vyhledávají dobře zachované lidské pozůstatky. Jen jim, pravda, nejde o zlaté artefakty, ale cosi mnohem titěrnějšího – mikroskopické zbytky parazitických organismů. V tom ovšem potřebují pomoc archeologů, takže jejich bádání vyžaduje dobrou znalost biologie, lékařství i historických disciplín. Zachovaných těl je však poskrovnu, a tak se výzkumníci musí poohlédnout i jinde. Jedním z nejvydatnějších zdrojů informací se překvapivě ukázaly být lidské výměšky.