O důležitosti parazitických a symbiotických organismů pro normální fungování lidského těla se toho v poslední době napsalo hodně. Jak se čím dál jasněji ukazuje, lidské tělo v přirozeném stavu navazuje spolupráci se stovkami druhů mikroorganismů a docela dobře je schopné vycházet i s řadou makroskopických, například střevních, parazitů. 

S poruchou autistického spektra (PAS) se podle současných statistik rodí jedno až dvě děti ze sta. To je 700 milionů lidí napříč zeměkoulí, s jejichž zaměstnáváním si společnost stále moc neví rady. Jejich potenciál tak zůstává zbytečně nevyužitý.

Míváte pocit, že nás obklopuje zlo? Stačí se podívat na zprávy. Ozbrojené konflikty, vraždy, diplomatické války. Myslíte, že by bez zla byl svět lepší? Vypadá to, že nikoli. Zlo je vlastně velmi užitečné. 

Výzkum alergií a ostatních autoimunitních onemocnění, při kterých není za nežádoucí příznaky zodpovědný vnější patogen ale nesprávná činnost imunitního systému, v posledních letech nabírá na obrátkách. Není se čemu divit. Počet alergií zejména v západních zemích rychle roste a spolu s ním i poptávka po metodách utlumení alergických reakcí či dokonce přenastavení obranyschopnosti do správného módu.

Toxoplasma gondii už dávno není jen obskurním parazitem nebezpečným pro těhotné ženy. Díky lékařům a parazitologům se před námi v posledních letech poootevřela opona zakrývající působení tohoto parazita v lidském mozku. Velké zásluhy na tom má zejména tým prof. Flegra z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Vědci a lékaři zabývající se rakovinným bujením už nějakou dobu vědí, že maligní nádory nejsou jen "hloupé" kupy poblázněných buněk. Na jejich počátku stojí několik mutací, které konkrétní buňku vychýlí od normálního fungování k nekontrolovanému množení. Vznikající nádor ale nezřídka připomíná spíše samostatný organismus parazitující na svém hostiteli.