V přírodě můžeme nalézt řadu "přebujelých" orgánů, které na první pohled nikterak nepomáhají svým nositelům k přežití. Parohy jelenovitých sudokopytníků, masivní rohy brouků i ocasy pávů se vyvinuly působením pohlavního výběru. Všechny tyto ozdoby ale blednou před spermiemi octomilek, které mohou u některých druhů dosahovat až několikanásobku délky těla drobné mušky.

Roztoči mají špatnou pověst neprávem, opravdu škodí jich jen menšina. Většinou s jinými organismy žijí v symbióze. Podobně jako nejstarší objevený roztoč, který přes 320 miliony let "spolupracoval" s předchůdcem dnešních cvrčků. Používal je jen jako dopravní prostředek a nijak jim neškodil. 

V očích pytláků jsou na afrických slonech cenné pouze kly, není to však vůbec pravda. Peníze se dají vydělat i na sloním trusu, což by v konečném důsledku mohlo uchránit slony před definitivní likvidací. Z jejich trusu se totiž dá vyrábět kvalitní papír.

Nedostatek vody trápí lidi napříč zeměkoulí, pomoct by ale mohla technologie původem z Chile. V tamní poušti Atacama vědci sbírají vodu z mlhy. 

Po "pádu dinosarů" přišli na scénu prakticky ze dne na den savci. Jak je možné, že přežili katastrofu, která dinosaury vyhubila? Klíč k této hádance možná ukrývají ježury. 

Rozmanitost přírody je pozoruhodná a člověka to nejspíš nikdy nepřestane fascinovat. Její někdy až prazvláštní vrtochy se vztahují i na péči o potomky. Třeba jeden pradávný tvor držel mláďata doslova na vodítku, nosil je v kapslích připevněných vláknem k vlastnímu tělu.