Japonští výzkumníci však věří, že to je možné změnit. U zvířat to už dokázali. Protilátkou u nich vypnuli funkce genu USAG-1 (uterine sensitization associated gene-1), a tím stimulovali růst zubů.

Pravda, k aplikaci metody u lidí je ještě dlouhá a nejistá cesta, jednou bychom ale ve stáří nemuseli spoléhat na implantáty nebo protézy a vhodnou terapií bychom si nechali narůst třetí a třeba i čtvrté zuby.

Ze zvířecího světa takové příklady známe. Tím nejextrémnějším jsou žraloci, kterým neustále dorůstají nové zuby – odhaduje se, že za celý život se ve žraločí tlamě vystřídá až 30 tisíc zubů.

Japonští vědci teď ověřili, že blokování genu USAG-1 vede k vyšší aktivitě kostního morfogenetického proteinu, tedy molekuly, která je odpovědná i za růst zubů. A pomocí chemického koktejlu tento proces nastartovali bez vedlejších účinků.

Nakonec se postupně podařilo nejenom zaktivovat růst zubů u dospělých potkanů, ale také u dospělých fretek.  A to dává naději na použití metody i u lidí.

Fretky, stejně jako lidé, patří mezi difyodontní živočichy. U těch se vyskytují dvě sady postupně rostoucích zubů, kdy jsou dočasné mléčné zuby nahrazeny zuby stálými. Jejichž ztráta je pak nenahraditelná.

"Naším příštím plánem je otestovat vliv protilátek také na jiných zvířatech, jako jsou prasata a psi," sdělil k výzkumu hlavní autor studie Katsu Takahaši.

Co tedy brání tomu, abychom si mohli díky stejné terapii nechat v dospělosti narůst nové zuby? K budoucí terapii u lidí bude potřeba ověřit nejen její účinnost, ale i to, že u nich nebude mít nežádoucí vedlejší účinky.

Je nutné například zjistit, zda terapie nepovede k nemoci zvané hyperdontie, kdy může vyrůst vyšší počet zubů než ten, na který jsou naše ústa stavěna. To ale už bude téma pro příští studie.