Cvičení není jen prevence, ale skutečně aktivní součást léčby rakoviny. Nový průlomový výzkum ukazuje, že fyzická aktivita pomáhá imunitnímu systému přesněji rozpoznat a zlikvidovat nádorové buňky. Zní to jednoduše, ale důvody jsou překvapivě sofistikované – tělo totiž při pohybu uvolňuje signály, které zlepšují efektivitu imunitních buněk v nádorovém prostředí.

Ještě nedávno to znělo jako sci-fi: robot, který bez lidského zásahu provede složitý chirurgický zákrok. Teď jsme tomu blíž než kdy dřív. Výzkumníci vyvinuli operačního robota, který dokáže provést zákrok na měkkých tkáních zcela samostatně – rychleji a přesněji než zkušený chirurg. Medicína tím vstupuje do éry, kdy se ruce ze sálů možná přesunou do kódu.

Zapomeňte na představu, že stárnutí je pomalý a rovnoměrný proces. Nový výzkum ukazuje, že lidské tělo stárne v náhlých „výbuších“ – krátkých, intenzivních obdobích biologických změn, které nás doslova posunou do nové etapy. Tato zjištění mohou zásadně změnit, jak budeme chápat zdraví, prevenci i samotný pojem „věk“.

Ivermektin se během pandemie covidu-19 stal téměř kultovním pojmem. Původně určený pro léčbu parazitárních infekcí, rychle se rozšířil jako údajný „zázračný lék“ na koronavirus, rakovinu i další choroby. Jenže tvrdá data mluví jinak. Nová analýza publikovaná v New Scientist shrnuje, proč ivermektin není tím, za co ho jeho příznivci vydávají – a proč to stále tolik lidí ignoruje.

Desítky let se říkalo, že leváci mají blíž ke kreativitě, že jejich mozky pracují jinak a že mezi nimi najdeme víc umělců, hudebníků nebo géniů. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že spojitost mezi levorukostí a tvořivostí je… nulová. Mýtus padá a vědci přichází s novým vysvětlením, proč jsme si ho tolik oblíbili.

Zatímco většina lidí v loterii sází na narozeniny nebo „šťastná čísla“, matematici mají úplně jiný přístup. Nová analýza ukazuje, že existuje způsob, jak si zaručeně pojistit výhru – ne tím, že porazíte náhodu, ale tím, že přechytračíte systém. Nejde o kouzla ani o podvod. Jde o čistou matematiku.