Člověk
Magazín
Proč máme po prohýřené noci chuť na hranolky nebo smažák
11. 2. 2017
|
red
Každý, kdo se v životě pořádně opil, to dobře zná. Když máte kocovinu, rozhodně netoužíte po jogurtu s müsli nebo celozrnné housce, ale po pořádné porci mastných hranolek, smažáčku či pizze. Napadlo vás někdy, proč to tak vlastně je? Britští vědci tvrdí, že na to přišli.
Člověk
Ztracený ráj vydává svá tajemství: Jak žili lidé na zelené Sahaře?
16. 1. 2017
|
Jan Toman
Podmínky na povrchu naší planety se stále mění. Úrodné oblasti vznikají a zanikají, nebo se alespoň přesouvají. Nemusíme hned myslet na katastrofické události typu zemětřesení, sopečných výbuchů či záplav. Třebaže i ty hrají ve vývoji krajiny důležitou roli, v dlouhém časovém měřítku jsou daleko významnější relativně pomalé změny mořských proudů nebo postavení Země vzhledem ke slunci.
Člověk
'Nový lidský orgán': Průlomový objev, nebo nafouknutá bublina?
10. 1. 2017
|
Jan Toman
V uplynulých dnech se tiskem prohnala smršť senzačně vyhlížejících zpráv: Lékaři objevili v lidském těle nový, dosud neznámý, orgán. Jak už to s podobnými objevy bývá, skutečnost je o něco složitější.
Člověk
Vše, co jste kdy chtěli vědět o toxoplazmóze, ale báli jste se zeptat
9. 1. 2017
|
Jan Toman
"V chemtrailech jsou na hliníku namražené bakterie, z nichž jeden druh je obzvlášť nebezpečný – toxoplasma. Je to mutant, něco mezi virem a bakterií. Té se dá zbavit častým pitím kávy bez mléka během dne, …"
Magazín
Vzácná alergie, při níž sprcha i pláč ze zoufalství bolí jako šlehání kopřivami
1. 1. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Když prší, je to jako by se do jejího těla zapichovaly miliony jehliček. Každý lok sousto ji v krku pálí jako šlehání kopřiv, o koupání v bazénu si může nechat jenom zdát. Rachel Wawricková, jejíž příběh přináší britský server BBC, je jedním ze zhruba třicítky lidí na světě, kteří mají jednu z nejhorších možných alergií – na vodu.
Člověk
Klikaté cesty evoluce. Proč člověk ztratil kost v penisu?
28. 12. 2016
|
Jan Toman
Třebaže se nám to může zdát zvláštní, anatomická stavba velké části savců, včetně našich nejbližších příbuzných, se od lidské v jednom důležitém aspektu liší. Spíše pravidlem, než výjimkou, je mezi savci přítomnost pyjové kosti. Žerty stranou, pyjová kost představuje u druhů, které se její přítomností mohou chlubit, důležitou podporu při pohlavním styku. Její velikost je extrémně různorodá a na první pohled je zřejmé, že kost má za sebou velmi bouřlivé evoluční změny. Proč se ale u některých savců vyskytuje, zatímco jinde chybí? Měl ji i společný předek všech savců? A proč v evoluci člověka vymizela?
Člověk
Jste s věkem roztržitější? Má to i své výhody, jste díky tomu kreativnější
25. 12. 2016
|
roj
Po padesátce mnohem snadnější podlehnout roztržitosti. Snadnější ztráta pozornosti ale nemusí být vůbec špatná, jak dokázali vědci z Torontské univerzity. Díky nepozornosti mozek vnímá i druhořadé informace, které mu tak pomáhají řešit problémy kreativněji.
Člověk
Počítače odhalují tajemná pravidla vývoje jazyka
22. 12. 2016
|
Jan Toman
O tom, že se jazyky v čase mění, nemůže být pochyb. Nemusíme jít ani tak daleko, jako do renesance – stačí porovnat dnešní češtinu třeba s tím, jak se mezi sebou bavili naši předkové před sto lety. Když vyrazíme dále do minulosti, můžeme sledovat příbuzenské vztahy mezi jednotlivými jazyky a jejich spojování do jazykových rodin, jako je například indoevropská.